← SongOfSongs (6/8) → |
1. | Kam odešel tvůj miláček, ty nejkrásnější z žen? Kam se obrátil tvůj miláček, abychom jej s tebou hledali? |
2. | Můj milý sešel do své zahrady k záhonům koření, aby své stádo pásl v zahradách a sbíral lilie. |
3. | Já patřím svému milému a můj milý je můj, když pase v liliích. |
4. | Jak Tirsa jsi krásná, lásko má, jak Jeruzalém líbezná, jak hvězdné šiky úchvatná! |
5. | Své oči odvrať ode mě, vždyť už jsem jimi přemožen! Tvé vlasy jsou jak stádo koz, jež sbíhá z gileádských hor. |
6. | Tvé zuby jsou jak stádo ovcí březích, když vycházejí z koupadla: jak párky dvojčat kráčejí, ani jediné nechybí. |
7. | Jak plátky granátových jablek jsou pod závojem spánky tvé. |
8. | Byť na šedesát bylo královen, konkubín osmdesát a panen bezpočtu, |
9. | jediná je však holubička má, má dokonalá, své matky dcera jediná, svojí rodičkou hýčkaná! Když na ni pohlédnou, dívky jí blahořečí, královny i konkubíny chválu vzdávají: |
10. | Kdopak to září jako jitřenka? Jak luna překrásná, čistá jak slunce zář, jak hvězdné šiky úchvatná! |
11. | Do sadu ořešáků sešel jsem spatřit, co raší v údolí, zda pučí réva, pohlédnout, jabloně granátové zda rozkvetly. |
12. | A hle, než nadál jsem se, posadila mě do vozů knížecích! |
13. | - - - |
← SongOfSongs (6/8) → |