| ← SongOfSongs (5/8) → |
| 1. | Do zahrady své vcházím, má drahá nevěsto, sbírám svou myrhu i své koření, svou plástev medu jím, své víno i mléko popíjím. Jen jezte, přátelé, a pijte, milováním se opijte! |
| 2. | Spím, ale mé srdce bdí. Slyšte - už klepe můj milý! Otevři, má drahá, lásko má, holubičko má, má dokonalá! Hlavu mám rosou pokrytou, kadeře plné nočních krůpějí! |
| 3. | Košili jsem si už svlékla, mám se snad oblékat? Nohy jsem si už myla, snad špinit si je mám? |
| 4. | Můj milý protáhl ruku otvorem, mé útroby se pro něj zachvěly. |
| 5. | Milému svému jsem vstala otevřít, z mých rukou myrha stékala, myrha kanula z prstů mých až na rukojeť závory. |
| 6. | Milému svému jsem otevřela, můj milý však zmizel, odešel - duše mě opustila spolu s ním! Hledala jsem ho, ale nenašla, volala jsem ho, a on se neozval. |
| 7. | Našli mě strážní, co město obcházejí, surově zbili mě a zranili. Šaty z ramenou mi strhli ti strážci hradební. |
| 8. | Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, najdete-li mého milého, co mu povíte? Že jsem nemocná láskou! |
| 9. | Čím je tvůj miláček zvláštní, ty nejkrásnější z žen? Čím je tvůj miláček zvláštní, že nutíš nás k přísaze? |
| 10. | Můj milý září jako rubíny, vyjímá se mezi tisíci! |
| 11. | Jeho hlava je zlato nejčistší, vlnité kadeře jak černí havrani. |
| 12. | Jeho oči jsou jako holoubci mezi vodními potůčky; v mléce se koupají, vsazené jako klenoty. |
| 13. | Jeho tváře jsou jak záhon koření, jak pokladnice voňavek. Jeho rty jsou jako lilie myrhou kanoucí. |
| 14. | Jeho paže - zlaté pruty osázené chrysolity. Jeho břicho - plát slonoviny pokrytý safíry. |
| 15. | Jeho stehna - mramorové sloupy na zlatých podstavcích. Jako Libanon je pohledný, jak cedr ztepilý. |
| 16. | Jeho ústa jsou nejsladší, celý je tolik žádoucí! Takový je můj milý, takový můj druh, dcery jeruzalémské! |
| ← SongOfSongs (5/8) → |