Romans (1/16)

Romans (1/16) →

Pavel služebník Krista Ježíše, povolaný apoštol, oddělený pro Boží evangelium,

které Bůh skrze své proroky již dávno zaslíbil ve svatých Písmech.

Toto evangelium je o jeho Synu - který tělem pocházel z Davidova semene,

Duchem svatým však byl Boží Syn, jak se mocně ukázalo jeho vzkříšením z mrtvých - o našem Pánu Ježíši Kristu.

Skrze něj a pro jeho jméno se nám dostalo této milosti, totiž apoštolství, aby lidé ze všech národů došli k poslušnosti víry;

k nim patříte i vy, povolaní Ježíšem Kristem.

Všem Bohem milovaným povolaným svatým v Římě: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

Především za vás všechny děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista - vždyť o vaší víře mluví celý svět!

Bůh, jemuž sloužím svým duchem v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem, že se o vás neustále zmiňuji

10.

ve svých modlitbách. Stále prosím za to, aby se mi konečně už někdy podařilo přijít z Boží vůle k vám.

11.

Toužím se s vámi setkat, abych se s vámi podělil o nějaký duchovní dar k vašemu posílení,

12.

to jest, abychom se navzájem povzbudili: vy mojí vírou a já vaší.

13.

Nechci, bratři, abyste nevěděli, že jsem vás už mnohokrát chtěl navštívit (ale dosud mi v tom vždy bylo zabráněno), abych přinesl užitek i mezi vámi tak jako mezi ostatními národy.

14.

Jsem dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i prostých,

15.

takže pokud jde o mě, jsem odhodlán kázat evangelium i u vás v Římě.

16.

Nestydím se za evangelium - vždyť je to Boží moc ke spasení každého, kdo věří, předně Žida, ale i Řeka.

17.

V něm se totiž zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře, jak je psáno: "Spravedlivý pak bude žít z víry."

18.

Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svévolně potlačují pravdu.

19.

Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné, neboť jim to Bůh odhalil.

20.

Jeho neviditelné znaky - jeho věčnou moc a božství - lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu.

21.

Ačkoli Boha poznali, nectili ho jako Boha. Místo aby byli vděční, propadli ve svých myšlenkách marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě.

22.

Prohlašují se za moudré, ale jsou blázni.

23.

Slávu nesmrtelného Boha vyměnili za pouhé obrazy smrtelného člověka, ptáků, zvěře i plazů.

24.

Bůh je proto vydal nečistotě, po níž v srdci toužili, aby si navzájem prznili těla,

25.

když vyměnili Boží pravdu za lež a ctili stvoření a sloužili mu raději nežli Stvořiteli, který je požehnaný navěky. Amen.

26.

Bůh je proto vydal hanebným vášním. Jejich ženy vyměnily přirozené obcování za to, které je proti přírodě.

27.

Stejně tak muži opustili přirozené obcování se ženou a vzpláli touhou k sobě navzájem; muži páchají nestydatost s muži a za svou zvrácenost na sebe přivádějí nevyhnutelnou odplatu.

28.

Když jim známost Boha nebyla dost dobrá, Bůh je vydal jejich zvrácené mysli, aby dělali, co není správné.

29.

Jsou prolezlí nepravostí, podlostí, chamtivostí a záští; jsou plní závisti, vraždychtivosti, svárlivosti, lsti a zlomyslnosti;

30.

štváči a pomlouvači, odpůrci Boha, zpupní, arogantní, vychloubační, vynalézaví ve zlu, vzpurní k rodičům;

31.

nerozumní, nespolehliví, bezcitní a nemilosrdní.

32.

Přestože znají Boží rozsudek smrti nad pachateli těchto věcí, nejenže je sami dělají, ale ještě to ostatním schvalují.

Romans (1/16) →