← Revelation (21/22) → |
1. | Potom jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a moře již nebylo. |
2. | Uviděl jsem svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje od Boha z nebe, připravený jako nevěsta okrášlená pro svého muže. |
3. | Uslyšel jsem mocný hlas z trůnu: "Hle, Boží stánek s lidmi: bude bydlet s nimi a oni budou jeho lid; Bůh sám bude s nimi a bude jejich Bohem. |
4. | On jim setře každou slzu z očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už nikdy nebude; neboť minulé věci pominuly." |
5. | Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, činím všechno nové." Řekl také: "Napiš, že tato slova jsou věrná a pravdivá." |
6. | Pak mi řekl: "Stalo se. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznícímu zdarma napít z pramene vody života. |
7. | Kdo vítězí, dostane toto vše za dědictví. Já mu budu Bohem a on mi bude synem. |
8. | Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou - to je ta druhá smrt." |
9. | Tehdy ke mně přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli těch sedm číší plných sedmi posledních ran, a promluvil ke mně: "Pojď, ukážu ti Nevěstu, manželku Beránkovu." |
10. | Odnesl mě v Duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi Svaté město, Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe |
11. | a zářící Boží slávou. Jasem se podobal nejdražšímu kameni, jako kameni jaspisu jasnému jako křišťál. |
12. | Měl mohutnou a vysokou hradbu s dvanácti branami, na těch branách dvanáct andělů a napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. |
13. | Tři brány byly z východu, tři brány ze severu, tři brány z jihu a tři brány ze západu. |
14. | Městská hradba měla dvanáct základů a na nich jména dvanácti Beránkových apoštolů. |
15. | Ten, který se mnou mluvil, měl zlatou měřicí tyč, aby změřil město, jeho brány i jeho hradbu. |
16. | (Město je rozloženo do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka.) Změřil tedy město tou tyčí a jeho délka, šířka i výška byly stejné - 12 000 honů. |
17. | Potom změřil jeho hradbu: 144 loket lidské míry, která je mírou anděla. |
18. | Jeho hradba byla postavena z jaspisu, ale město bylo čisté zlato podobné čistému sklu. |
19. | Základy městské hradby byly ozdobeny všemi drahokamy: první základ byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, |
20. | pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. |
21. | A těch dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá z těch bran byla z jedné perly. Ulice toho města byla ze zlata, čistého jako průhledné sklo. |
22. | V tom městě jsem ale neviděl žádný chrám. Jeho chrámem je totiž Pán Bůh Všemohoucí a Beránek. |
23. | To město nepotřebuje slunce ani měsíc, aby v něm svítily, neboť ho rozzářila Boží sláva a jeho lampou je Beránek. |
24. | Národy spasených se budou procházet v jeho světle a králové země do něj přenesou svou slávu. |
25. | Jeho brány se ve dne nikdy nebudou zavírat, a noc tam nebude. |
26. | Přenesou do něj slávu a čest národů, |
27. | avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života. |
← Revelation (21/22) → |