← Revelation (11/22) → |
1. | Byla mi dána hůl jako měřicí tyč a bylo mi řečeno: "Vstaň a změř Boží chrám i oltář i ty, kteří se v něm klanějí. |
2. | Nádvoří, které je venku před chrámem, však vynech a neměř ho, neboť bylo dáno pohanům a ti budou šlapat po svatém městě dvaačtyřicet měsíců. |
3. | Zmocním ale dva své svědky, kteří budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní, oblečeni pytlovinou." |
4. | To jsou ty dvě olivy a dva svícny stojící před tváří Pána vší země. |
5. | Kdyby jim chtěl někdo ublížit, vyjde z jejich úst oheň a pohltí jejich nepřátele. Kdyby jim chtěl někdo ublížit, musí takto zahynout. |
6. | Ti dva mají moc zavřít nebe, aby za dnů jejich prorokování nepršel déšť. Mají také moc nad vodami, aby je obraceli v krev a aby zasáhli zemi jakoukoli ranou, kdykoli budou chtít. |
7. | Až ale dokončí své svědectví, ona šelma vystupující z propasti proti nim povede válku, zvítězí nad nimi a zabije je. |
8. | Jejich mrtvoly budou ležet na ulici toho velikého města, které se duchovně nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován náš Pán. |
9. | Mnoho lidí z různých kmenů, jazyků a národů se bude dívat na jejich mrtvoly po tři a půl dne a nedovolí jejich mrtvoly pochovat do hrobu. |
10. | Obyvatelé země se nad nimi budou radovat a veselit a budou si navzájem posílat dary, protože ti dva proroci trýznili obyvatele země. |
11. | Po třech a půl dnech do nich ale ke zděšení těch, kdo to viděli, vstoupil duch života od Boha. |
12. | Uslyšeli mocný hlas z nebe: "Vystupte sem!" a před zraky svých nepřátel vystoupili v oblaku do nebe. |
13. | V tu hodinu nastalo veliké zemětřesení a desetina města padla. Sedm tisíc lidí v tom zemětřesení zahynulo a ostatní dostali strach a vzdali slávu nebeskému Bohu. |
14. | Druhé "běda" pominulo, hle, třetí "běda" se rychle blíží: |
15. | Tehdy zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly mocné hlasy říkající: "Království světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše, jenž bude kralovat na věky věků!" |
16. | Tehdy těch čtyřiadvacet starců, kteří sedí na svých trůnech před Božím obličejem, padlo na tváře a klanělo se Bohu |
17. | se slovy: "Děkujeme tobě, Pane Bože Všemohoucí, který jsi a kterýs byl, že ses chopil své veliké moci a ujal ses kralování! |
18. | Národy se vzbouřily, ale přišel tvůj hněv, přišel čas soudu nad všemi mrtvými a čas odplaty pro tvé služebníky, proroky a svaté i pro všechny, kdo ctí tvé jméno, malé i veliké, přišel čas zkázy těch, kdo kazí zem." |
19. | Tehdy se otevřel Boží chrám v nebi a v jeho chrámu byla vidět truhla jeho smlouvy. Nastalo veliké blýskání, hlasy a hromobití, zemětřesení a veliké krupobití. |
← Revelation (11/22) → |