| ← Psalms (119/150) → |
| 1. | Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem! |
| 2. | Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží, těm, kdo jej celým srdcem hledají, |
| 3. | těm, kdo se bezpráví nedopouštějí, neboť po jeho cestách kráčejí! |
| 4. | Ty jsi vydal svá pravidla, aby se svědomitě plnila. |
| 5. | Kéž jsou mé cesty zpevněny, abych dodržoval tvé zákony! |
| 6. | Budu-li dbát všech jeho příkazů, zahanben nikdy nebudu. |
| 7. | Chválit tě budu se srdcem upřímným, tvým spravedlivým soudům když se naučím. |
| 8. | Tvé zákony chci dodržet - jen prosím neopouštěj mě! |
| 9. | Jak mladík svou stezku udrží v čistotě? Tak, že tvým slovem řídí se! |
| 10. | Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě! |
| 11. | V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešil. |
| 12. | Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě! |
| 13. | Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil. |
| 14. | Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství. |
| 15. | O tvých pravidlech přemítám, abych na tvoje stezky dbal. |
| 16. | Tvé zákony jsou mi rozkoší - tvé slovo neztrácím z paměti! |
| 17. | Dopřej svému služebníku, abych žil, tvé slovo abych naplnil! |
| 18. | Mé oči otevři, abych uviděl úžasné věci ve tvém Zákoně. |
| 19. | Na zemi jsem jen cizincem, své příkazy mi neskrývej! |
| 20. | Mou duši stále stravuje touha po tvých pokynech. |
| 21. | Okřikuješ pyšné - jsou proklatí, od tvých přikázání zbloudili! |
| 22. | Zbav mě zahanbení a potupy, vždyť držím se tvých svědectví! |
| 23. | Vládcové zasedají a pomlouvají mě, tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech. |
| 24. | Tvá svědectví jsou mi rozkoší - jsou to mí rádci nejbližší! |
| 25. | Má duše v prachu krčí se, svým slovem prosím obživ mě! |
| 26. | Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel; o svých zákonech pouč mě. |
| 27. | Dej mi rozumět cestě svých pravidel, o tvých zázracích abych přemýšlel. |
| 28. | Má duše smutkem hroutí se, svým slovem prosím zvedni mě! |
| 29. | Cestu proradnosti odvrať ode mne a obdař mě svým Zákonem. |
| 30. | Zvolil jsem si cestu věrnosti, tvé pokyny mám stále na mysli. |
| 31. | Tvých svědectví, Hospodine, držím se, nedej, abych byl zahanben! |
| 32. | Poběžím cestou tvých příkazů - do srdce dals mi svobodu! |
| 33. | Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů, abych je střežil jako svou odplatu. |
| 34. | Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel, ať jsem mu celým srdcem poslušen. |
| 35. | Veď mě po stezce přikázaní svých, tu jsem si přece oblíbil. |
| 36. | Nakloň mé srdce ke svým svědectvím namísto lakomství. |
| 37. | Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem, na své cestě prosím obživ mě! |
| 38. | Svému služebníku potvrď sliby své, tak, aby lidé ctili tě. |
| 39. | Zbav mě potupy, z níž mám strach - jak dobrá jsou nařízení tvá! |
| 40. | Jak toužím po tvých pravidlech - svou spravedlností obživ mě! |
| 41. | Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupí a tvoje spása, jak jsi zaslíbil! |
| 42. | Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí, vždyť ve tvém slově skládám naději. |
| 43. | Nikdy mi neber z úst slova věrnosti, spoléhám přece na tvé pokyny. |
| 44. | Tvůj Zákon stále plnit chci, navždy a navěky! |
| 45. | Svobodně budu žít stále dál, neboť jsem vyhledal tvá pravidla. |
| 46. | Hovořit budu o tvých svědectvích, nebudu zahanben ani před králi. |
| 47. | Tvá přikázání jsou mi rozkoší - vždyť je miluji! |
| 48. | K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji, zatímco přemýšlím nad tvými zákony. |
| 49. | Na slovo svému služebníku vzpomeň si, vždyť jsi mi daroval naději. |
| 50. | To je mi útěchou v mém trápení, že mě oživuješ svými výroky. |
| 51. | Pyšní mě zasypali svými posměšky, od tvého Zákona se však nevzdálím. |
| 52. | V paměti chovám tvé věčné pokyny, těmi se, Hospodine, vždycky utěším. |
| 53. | Zuřivost mě jímá nad ničemy, kteří tvůj Zákon odmítli. |
| 54. | Tvé zákony jsou mými písněmi, kdekoli putuji. |
| 55. | Na tvé jméno vzpomínám po nocích, tvůj Zákon, Hospodine, toužím naplnit. |
| 56. | Tento úkol mi náleží - abych se řídil tvými pravidly! |
| 57. | Ty, Hospodine, jsi mým údělem, tvé slovo plnit slíbil jsem. |
| 58. | O milost prosím tě celým srdcem svým, smiluj se nade mnou, jak jsi zaslíbil! |
| 59. | Když jsem přemýšlel nad svými cestami, kroky jsem obrátil ke tvým svědectvím. |
| 60. | Pospíchám, abych se nezpozdil dodržet chci tvé příkazy. |
| 61. | I když jsem obklopen léčkami ničemů, nezapomínám na Zákon tvůj. |
| 62. | O půlnoci vstávám a chválím tě za spravedlivé soudy tvé. |
| 63. | Všem, kdo tě ctí, jsem přítelem, těm, kdo se drží tvých pravidel. |
| 64. | Tvé lásky, Hospodine, je plná zem - pouč mě prosím o svých zákonech! |
| 65. | Svému služebníku jsi dobro prokázal, dle slova, jež jsi, Hospodine, dal. |
| 66. | Uč mě rozumu a dej mi poznání, vždyť věřím přikázáním tvým! |
| 67. | Než jsem byl pokořen, bloudil jsem, tvých výroků teď ale držím se. |
| 68. | Dobrý jsi a dobro působíš, nauč mě prosím své zákony. |
| 69. | I když mě pyšní špiní svojí lží, celým srdcem se řídím tvými pravidly. |
| 70. | Srdce jim otupěla, jsou samý tuk, mou rozkoší je ale Zákon tvůj. |
| 71. | Prospělo mi to, že jsem byl pokořen - poučil jsem se o tvých zákonech. |
| 72. | Zákon tvých úst je pro mě vzácnější než tisíce zlatých a stříbrných! |
| 73. | Tvé ruce mě učinily a uhnětly, dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy. |
| 74. | Tví ctitelé ze zaradují, až mě uvidí, tvé slovo je mou nadějí. |
| 75. | Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím, ve své věrnosti jsi mě pokořil. |
| 76. | Kéž mě tvá láska prosím potěší, jak jsi to svému služebníku zaslíbil. |
| 77. | Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil, tvůj Zákon je mi přece rozkoší! |
| 78. | Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi, zatímco přemýšlím nad tvými příkazy. |
| 79. | Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí, aby poznali tvá svědectví. |
| 80. | Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané - tehdy nebudu nikdy zahanben! |
| 81. | Umírám touhou po tvém spasení, tvé slovo je mou nadějí. |
| 82. | Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím, ptám se: "Kdy už mě potěšíš?" |
| 83. | I když jsem jako měch dýmem svraštělý, nezapomínám na tvé zákony. |
| 84. | Jak dlouho bude žít tvůj služebník? Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš? |
| 85. | Pyšní mi jámy kopají, ti na tvůj Zákon vůbec nehledí. |
| 86. | Věrné jsou všechny tvé příkazy; zrádci mě pronásledují, pomoz mi! |
| 87. | Skoro mě vyhladili ze země, nepustil jsem se však tvých pravidel. |
| 88. | Ve své lásce prosím obživ mě - svědectví tvých úst chci dodržet! |
| 89. | Tvé slovo, Hospodine, navěky ukotveno je v nebesích. |
| 90. | Po všechna pokolení trvá věrnost tvá, zemi jsi založil, a tak zůstává. |
| 91. | Vše je tu dodnes, jak jsi nařídil, vždyť všechny věci slouží ti. |
| 92. | Kdyby tvůj Zákon nebyl mou rozkoší, dávno bych zahynul ve svém trápení. |
| 93. | Tvá pravidla nikdy neztratím z paměti, vždyť právě jimi jsi mě obživil! |
| 94. | Patřím jen tobě, buď spása má, vždyť vyhledávám tvá pravidla. |
| 95. | Ničemové na mě číhají, aby mě zabili, zatímco přemýšlím o tvých svědectvích. |
| 96. | Vidím, že vše dokonalé má své hranice - ve tvém přikázání je však svoboda bez konce! |
| 97. | Jak velmi tvůj Zákon miluji - celý den o něm přemýšlím! |
| 98. | Tvé přikázání stále se mnou je, moudřejším nad mé nepřátele činí mě. |
| 99. | Nad všechny své učitele jsem nabyl moudrosti, protože přemýšlím o tvých svědectvích. |
| 100. | Rozumnější jsem dokonce nad starce, neboť se držím tvých pravidel. |
| 101. | Od každé zlé cesty své kroky zdržuji, abych se řídil slovem tvým. |
| 102. | Od tvých pokynů neodvracím se, vždyť ty sám jsi můj učitel. |
| 103. | Jak sladce mi chutnají tvé výroky - sladší než med jsou ústům mým! |
| 104. | Z tvých pravidel jsem se rozumu naučil, a proto nenávidím každou cestu lži. |
| 105. | Svíce mým krokům je slovo tvé, svítí mi na cestě. |
| 106. | Co jsem odpřisáhl, to také splním, tvé spravedlivé soudy dodržím. |
| 107. | Přespříliš jsem byl pokořen, svým slovem, Hospodine, obživ mě! |
| 108. | Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů a vyuč mě svým pokynům. |
| 109. | I když můj život stále visí na vlásku, nezapomínám na Zákon tvůj. |
| 110. | I když mi ničemové nastražili past, neopustil jsem tvá pravidla. |
| 111. | Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím, naplňují přece mé srdce radostí. |
| 112. | Rozhodl jsem se plnit tvé zákony - v tom je odplata navěky! |
| 113. | Nesnáším ty, kdo jsou vrtkaví, tvůj Zákon ale miluji. |
| 114. | Ty jsi má skrýše a můj štít, tvé slovo je mou nadějí. |
| 115. | Odstupte ode mě, bídáci, příkazy svého Boha plnit chci! |
| 116. | Podpírej mě, jak jsi zaslíbil, abych žil, nedej, abych byl zklamán ve své naději! |
| 117. | Podpoř mě, abych byl zachráněn, k tvým zákonům abych stále hledět směl. |
| 118. | Odmítáš všechny, kdo opouštějí tvé zákony, vždyť jejich bludy jsou pouhé lži! |
| 119. | Jak smetí zavrhuješ všechny ničemy na zemi, a proto miluji tvá svědectví. |
| 120. | Tělo se mi chvěje hrůzou před tebou - v úžasu hledím na tvůj soud! |
| 121. | Právem a spravedlností řídím se, nevydej mě těm, kdo vydírají mě! |
| 122. | Zaruč se ve prospěch svého služebníka, ať už mě pyšní přestanou vydírat. |
| 123. | Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil. |
| 124. | Se svým služebníkem nalož laskavě, pouč mě prosím o svých zákonech! |
| 125. | Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník, abych rozuměl tvým svědectvím. |
| 126. | Čas jednat, Hospodine, už je tu - lidé porušují Zákon tvůj! |
| 127. | Protože miluji tvé příkazy, jsou mi nad zlato, i to nejčistší. |
| 128. | Všech tvých pravidel cením si, a proto nenávidím každou cestu lži! |
| 129. | Tvá svědectví jsou úžasná, to proto je chci zachovat! |
| 130. | Tvé slovo s sebou světlo přináší, prostým dodává moudrosti. |
| 131. | S ústy otevřenými vzdychám dychtivě, protože toužím po tvých příkazech! |
| 132. | Pohlédni na mě, prosím smiluj se dle práva těch, kdo milují jméno tvé. |
| 133. | Upevni mé kroky ve svých výrocích, ať mě neovládne žádný hřích! |
| 134. | Vysvoboď mě z lidského bezpráví, abych se řídil tvými pravidly. |
| 135. | Rozjasni svou tvář nad služebníkem svým, nauč mě prosím svoje zákony. |
| 136. | Z očí mi slzy proudí potokem - lidé se neřídí tvým Zákonem! |
| 137. | Spravedlivý jsi, Hospodine, a soudy tvé jsou poctivé. |
| 138. | Svědectví, která jsi svěřil nám, spravedlivá jsou a zcela pravdivá. |
| 139. | Až se zalykám samým horlením, že moji protivníci na tvé slovo nedbají. |
| 140. | Tvé výroky jsou zcela ryzí, já, tvůj služebník, je miluji! |
| 141. | I když jsem nepatrný, i když jsem pohrdán, nezapomínám na tvá pravidla. |
| 142. | Tvá spravedlnost navždy obstojí, tvůj Zákon je zcela pravdivý. |
| 143. | Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší. |
| 144. | Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví - dej mi porozumění, abych žil! |
| 145. | Celým srdcem volám, Hospodine, slyš: Chci zachovávat tvé zákony! |
| 146. | Volám k tobě, prosím zachraň mě, abych tvá svědectví mohl dodržet! |
| 147. | Před svítáním vstávám s voláním, na tvé slovo čekám s nadějí. |
| 148. | Oka nezamhouřím, celé noci bdím, abych přemýšlel o tvých výrocích. |
| 149. | Prosím vyslyš mě v lásce své, dle svého práva, Hospodine, obživ mě! |
| 150. | Blíží se ti, kdo běží za zvrhlostí, od tvého Zákona se ale vzdalují. |
| 151. | Ty, Hospodine, blízký jsi; spolehlivé jsou všechny tvé příkazy. |
| 152. | Odedávna vím o tvých svědectvích, že jsi je potvrdil navěky. |
| 153. | Hleď na mé trápení a dej mi záchranu, nezapomínám přece na Zákon tvůj. |
| 154. | Veď moji při a buď mi Zastáncem; jak jsi zaslíbil, prosím obživ mě! |
| 155. | Ničemové jsou daleko od spásy, neboť se neptají na tvé zákony. |
| 156. | Veliké je, Hospodine, slitování tvé, dle svého práva prosím obživ mě! |
| 157. | Mnozí mě pronásledují a sužují, nevzdálím se však od tvých svědectví. |
| 158. | Pohled na zrádce hnusím si, neboť nedbají na tvé výroky. |
| 159. | Jak miluji tvá pravidla, Hospodine, hleď, ve své lásce prosím obživ mě! |
| 160. | Úhrnem tvého slova pravda je, navěky spravedlivé jsou všechny soudy tvé. |
| 161. | I když mě bezdůvodně honí vládcové, před tvým slovem v srdci chvěji se. |
| 162. | Ze tvých výroků mám tolik radosti, jako bych našel poklad nejdražší. |
| 163. | Lež se mi hnusí, nenávidím ji, tvůj Zákon ale miluji! |
| 164. | Sedmkrát za den chválím tě za spravedlivé soudy tvé. |
| 165. | Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír, žádné překážky je nesrazí! |
| 166. | Čekám, Hospodine, na tvé spasení a plním tvé příkazy. |
| 167. | V duši opatruji tvá svědectví - jak velice je miluji! |
| 168. | Tvých pravidel a svědectví držím se, ty přece vidíš všechny cesty mé. |
| 169. | Kéž se mé volání k tobě, Hospodine, přiblíží, dle svého slova rozum daruj mi! |
| 170. | Kéž má modlitba k tobě dorazí, vysvoboď mě, jak jsi zaslíbil! |
| 171. | Kéž chvála přetéká z mých rtů - vždyť ty mě učíš svým zákonům. |
| 172. | Kéž jazyk můj zpívá o tvých výrocích, neboť jsou spravedlivé všechny tvé příkazy. |
| 173. | Kéž mi pomáhá ruka tvá, vždyť jsem si zvolil tvá pravidla. |
| 174. | Toužím, Hospodine, po tvém spasení, tvůj Zákon je mi rozkoší! |
| 175. | Kéž mohu žít, abych tě oslavil, kéž jsou mi pomocí tvé pokyny. |
| 176. | Jak ovce ztracená jsem zabloudil, hledej mě - jsem tvůj služebník, nezapomínám na tvé příkazy! |
| ← Psalms (119/150) → |