← Proverbs (4/31) → |
1. | Slyšte, synové, otcovské poučení, dávejte pozor a rozum získáte. |
2. | Skvělé poznání vám totiž nabízím; neopouštějte mé učení. |
3. | Sám jsem byl synem u svého otce, maličkým jedináčkem u matky své. |
4. | Když učíval mne otec, říkal: "Moje slova si vezmi k srdci, dbej na mé příkazy a budeš žít. |
5. | Získej moudrost, rozumnost získej, má slova nezapomeň, nezkomol. |
6. | Neopouštěj moudrost - bude tě chránit, miluj ji - bude o tebe pečovat. |
7. | Moudrost především! Získávej moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost. |
8. | Važ si jí a ona vyvýší tě, poctí tě, když ji k sobě přivineš. |
9. | Svým půvabem ověnčí tvoji hlavu, korunuje tě krásou svou!" |
10. | Slyš, synu můj, mé výroky přijmi, léta života se ti prodlouží. |
11. | Cestě moudrosti chci tě učit, po přímých stezkách tě chci vést. |
12. | Půjdeš-li, tvůj krok nic nezastaví, jestliže poběžíš, nic tě nesrazí. |
13. | Poučení se chop a nepovoluj, opatruj je, vždyť je tvým životem! |
14. | Stezku darebáků se neodvažuj zkoušet, cestou zlosynů nikdy nekráčej. |
15. | Varuj se jí a nechoď po ní, odvrať se od ní a jdi pryč! |
16. | Neusnou, dokud někomu neublíží, nemohou spát, než někoho podrazí. |
17. | Takoví se chlebem darebáctví živí, opájejí se vínem násilí! |
18. | Stezka spravedlivých jak paprsek světla víc a víc září, až se rozední. |
19. | Cesta darebáků však tone ve tmách, o co klopýtnou, nikdy netuší. |
20. | Na má slova dej pozor, synu, k mým výrokům své ucho nakláněj, |
21. | nikdy z nich nespouštěj své oči, hluboko v srdci si je uchovej. |
22. | Životem jsou těm, kdo je nacházejí, celému jejich tělu zdraví dávají: |
23. | Především dobře chraň své srdce - právě z něj všechen život vychází. |
24. | Zbav se vší převrácené řeči, ústa, jež mluví zle, zapuď od sebe. |
25. | Tvé oči ať vždycky hledí přímě, svým pohledem miř rovnou před sebe. |
26. | Zvaž, kudy povedou tvé kroky, všechny tvé cesty pak budou bezpečné. |
27. | Neuchyluj se vpravo ani vlevo, své kroky vzdal od všeho zla! |
← Proverbs (4/31) → |