| ← Mark (3/16) → |
| 1. | Když znovu přišel do synagogy, byl tu člověk s ochrnutou rukou. |
| 2. | Sledovali ho, zda jej uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat. |
| 3. | Ježíš tomu muži s ochrnutou rukou řekl: "Postav se doprostřed." |
| 4. | Potom se jich zeptal: "Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?" Oni však mlčeli. |
| 5. | S hněvem se po nich rozhlédl, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu muži: "Natáhni ruku." A když ji natáhl, byla znovu zdravá. |
| 6. | Farizeové se pak hned odešli radit s herodiány, jak by ho zničili. |
| 7. | Ježíš odešel se svými učedníky k jezeru a za ním šla velká spousta lidí z Galileje, z Judska, |
| 8. | z Jeruzaléma i z Idumeje, Zajordánska a z okolí Týru a Sidonu. Když slyšeli, jaké věci dělal, přišla jich k němu velká spousta. |
| 9. | Proto řekl svým učedníkům, aby pro něj kvůli zástupu měli stále připravenou loďku, aby ho neumačkali. |
| 10. | Uzdravil jich totiž tolik, že všichni, kdo měli nějaká trápení, se na něj tlačili, aby se ho dotkli. |
| 11. | A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, před ním padali a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!" |
| 12. | Ale on jim velmi hrozil, aby ho neprozrazovali. |
| 13. | Potom vystoupil na horu, povolal k sobě ty, které sám chtěl, a přišli k němu. |
| 14. | Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je poslal kázat |
| 15. | a aby měli moc vymítat démony. |
| 16. | Ustanovil jich dvanáct: Šimona (kterému dal jméno Petr), |
| 17. | Jakuba Zebedeova, jeho bratra Jana (ty dva pojmenoval Boanerges, "Synové hro-mu"), |
| 18. | Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Horlivce |
| 19. | a Jidáše Iškariotského, který ho potom zradil. |
| 20. | Když se pak vrátil domů, znovu se sešel takový zástup, že se nemohli ani najíst. |
| 21. | Když se to dozvěděli jeho příbuzní, vypravili se, aby si ho vzali, protože lidé říkali, že se pominul. |
| 22. | Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů. |
| 23. | Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: "Jak může satan vymítat satana? |
| 24. | Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát. |
| 25. | Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát. |
| 26. | Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec. |
| 27. | Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům. |
| 28. | Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali. |
| 29. | Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem." |
| 30. | (Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.) |
| 31. | Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají. |
| 32. | Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: "Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě." |
| 33. | On jim však odpověděl: "Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?" |
| 34. | Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: "Pohleďte, má matka a mí bratři. |
| 35. | Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka." |
| ← Mark (3/16) → |