| ← Lamentations (5/5) |
| 1. | Vzpomeň si, Hospodine, jak jsme dopadli, dobře se podívej na naši hanbu: |
| 2. | Naše dědictví připadlo cizím, naše domy patří cizákům! |
| 3. | Jsme sirotci, přišli jsme o otce, z našich matek jsou teď vdovy. |
| 4. | Vlastní vodu pijeme za peníze, za své dříví musíme platit. |
| 5. | S pronásledovateli v zádech dřeme, zbaveni odpočinku. |
| 6. | Třeseme si rukou s Egyptem i s Asýrií - kvůli chlebu. |
| 7. | Naši otcové hřešili; jsou pryč a my neseme jejich trest. |
| 8. | Panují nad námi otroci a nikdo neuvolní jejich pěst. |
| 9. | Jde nám o život, když přinášíme chléb ohroženi mečem v pustém kraji. |
| 10. | Kůže nám hoří jako pec horečkou z hladovění. |
| 11. | Sionské ženy byly znásilněny tak jako panny ve městech Judových. |
| 12. | Naše velmože nám pověsili, ke starcům úctu neměli! |
| 13. | Mládenci roztáčejí mlýn, chlapci klopýtají pod dřívím. |
| 14. | Starci už v branách nesedí, mládenci dozpívali. |
| 15. | Utichlo naše bujaré veselí, tanec se změnil v truchlení. |
| 16. | Koruna spadla z naší hlavy; běda nám, že jsme hřešili! |
| 17. | Srdce nám nad tím usedá, potemněly nám nad tím oči - |
| 18. | že z hory Sion zbyla pustina, že se tam honí lišky! |
| 19. | Ty, Hospodine, však vládneš navěky, tvůj trůn trvá po všechny časy. |
| 20. | Proč na nás nikdy nepomyslíš? To nás opustíš navždy? |
| 21. | Navrať nás k sobě, Hospodine, ať se vrátíme! Obnov naše dny, ať jsou jako dřív! |
| 22. | Anebo jsi nás už zavrhl úplně? Rozhněval ses na nás přespříliš? |
| ← Lamentations (5/5) |