← Judges (6/21) → |
1. | Synové Izraele však jednali v Hospodinových očích zle, a tak je Hospodin vydal do rukou Midiánu na sedm let. |
2. | Midiánci utlačovali Izrael tak krutě, že si Izraelci před nimi dělali úkryty v horách a jeskyních a opevňovali se na nepřístupných vrcholcích. |
3. | Kdykoli Izrael zasel, přitáhli Midiánci a Amalekovci s východními národy a přepadli jej. |
4. | Tábořili v zemi a pustošili úrodu až ke Gaze; nenechali Izraeli žádné živobytí - jedinou ovci, dobytče ani osla. |
5. | Přitáhli vždy se svými stády a stany, přicházelo jich jako kobylek, jich a jejich velbloudů bylo bezpočtu. Přicházeli, aby pustošili zem. |
6. | Midián Izraelce úplně zbědoval, a tak začali volat k Hospodinu. |
7. | Když tehdy synové Izraele kvůli Midiánu volali k Hospodinu, |
8. | poslal k nim Hospodin jednoho proroka. Ten jim řekl: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vás vyvedl z Egypta, vytáhl jsem vás z domu otroctví. |
9. | Vytrhl jsem vás z ruky Egypťanů i z rukou všech, kdo vás trápili. Vyhnal jsem je před vámi a jejich zemi jsem dal vám. |
10. | Tehdy jsem vám řekl: ‚Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nesmíte ctít bohy Emorejců, v jejichž zemi bydlíte.' Ale neposlechli jste mě." |
11. | Hospodinův anděl přišel a posadil se pod dubem v Ofře, patřící Joašovi Abiezerskému. Jeho syn Gedeon právě mlátil pšenici - ve vinném lisu, aby si toho Midiánci nevšimli. |
12. | Hospodinův anděl se mu ukázal a řekl mu: "Hospodin s tebou, udatný hrdino!" |
13. | Gedeon mu odpověděl: "Promiň, pane, ale jestli je Hospodin s námi, proč nás tohle všechno potkalo? Kde jsou všechny ty jeho divy, o kterých nám vyprávěli naši otcové? Prý: ‚Hospodin nás přece vyvedl z Egypta' - jenže teď nás Hospodin opustil a nechal nás v hrsti Midiánců!" |
14. | Tu se k němu Hospodin obrátil a pravil: "Jdi v této své síle a zachráníš Izrael z hrsti Midiánců. Já sám tě přece posílám!" |
15. | On však namítl: "Promiň, Pane, ale jak mám zachránit Izrael? Můj rod je v Manasesovi nejubožejší a já sám jsem v rodném domě poslední." |
16. | "Ano, ale já budu s tebou, takže pobiješ Midiánce až do posledního," řekl mu na to Hospodin. |
17. | "V tom případě mi prokaž laskavost," odpověděl Gedeon. "Dej mi prosím znamení, že se mnou mluvíš ty. |
18. | Neodcházej prosím odsud, dokud se k tobě nevrátím s darem, který ti přinesu." On odpověděl: "Počkám, dokud se nevrátíš." |
19. | Gedeon šel domů a připravil kůzle a nekvašené chleby z jedné efy mouky. Maso vložil do koše, vývar nalil do hrnce, odnesl to pod ten dub a položil to před něj. |
20. | Hospodinův anděl mu řekl: "Vezmi maso a chleby a polož je zde na skálu. Vývar vylij." A když to Gedeon udělal, |
21. | Hospodinův anděl zvedl hůl, kterou měl v ruce, a dotkl se jejím koncem masa a chlebů. Ze skály vyšlehl oheň a maso i chleby pohltil. Mezitím se mu Hospodinův anděl ztratil z očí. |
22. | Když si Gedeon uvědomil, že to byl Hospodinův anděl, vykřikl: "Ach, Pane můj, Hospodine! Vždyť já jsem tváří v tvář uviděl Hospodinova anděla!" |
23. | "Buď klidný," řekl mu Hospodin. "Neboj se, nezemřeš." |
24. | Gedeon tam proto postavil Hospodinu oltář a nazval jej "Hospodin je pokoj". Ten oltář je v abiezerské Ofře až dodnes. |
25. | Té noci mu Hospodin řekl: "Vezmi býka ze stáda svého otce, toho druhého býka, sedm let starého. Zboř Baalův oltář, jenž patří tvému otci, a ten Ašeřin kůl vedle něj pokácej. |
26. | Na vrchu toho kopce pak postav řádný oltář Hospodinu, svému Bohu. Vezmi toho druhého býka a obětuj ho jako zápalnou oběť na dřevě z Ašeřina kůlu, který pokácíš." |
27. | Gedeon tedy vzal deset mužů ze svých služebníků a udělal, jak mu Hospodin řekl. Kvůli strachu z rodiny i kvůli lidem z města to ovšem neudělal ve dne, ale v noci. |
28. | Ráno lidé ve městě vstali - a hle, Baalův oltář je stržen, Ašeřin kůl u něj pokácen a ten druhý býk spálen na postaveném oltáři! |
29. | "Kdo to udělal?" ptali se jeden druhého. Pátrali a zjišťovali, až na to přišli: "Udělal to Gedeon, syn Joašův." |
30. | Lidé z města tedy řekli Joašovi: "Vyveď svého syna ven, ať zemře - za to, že strhl Baalův oltář a skácel Ašeřin kůl vedle něj!" |
31. | Joaš ale odpověděl zástupu kolem něj: "Co že vy chcete hájit Baala? Že byste ho vy mohli zachránit? Kdokoli ho bude hájit, do rána zemře! Je-li to bůh, ať se hájí sám, když mu někdo zboří oltář." |
32. | Toho dne tedy Gedeon dostal jméno Jerub-baal, Ať se Baal hájí. Říkali totiž: "Ať se Baal proti němu hájí, když mu zbořil oltář!" |
33. | Všichni Midiánci a Amalekovci se spojili s východními národy, překročili Jordán a utábořili se v údolí Jizreel. |
34. | Na Gedeona tehdy sestoupil Duch Hospodinův. Zatroubil na beraní roh a svolal Abiezerské k sobě. |
35. | Rozeslal posly po celém Manasesovi, aby se k němu přidali. Vyslal také posly k Ašerovi, Zabulonovi a Neftalímovi, aby jim i oni vytáhli vstříc. |
36. | Gedeon pak Boha požádal: "Chceš opravdu skrze mě zachránit Izrael, jak jsi řekl? |
37. | Hle, pokládám zde na mlatu ovčí rouno. Bude-li rosa jen na rounu, a na zemi všude kolem sucho, poznám, že skrze mě zachráníš Izrael, jak jsi řekl." |
38. | A tak se stalo. Druhého dne, hned jak ráno vstal, stiskl rouno a vyždímal z něj rosu - plnou číši vody. |
39. | Gedeon pak Bohu řekl: "Nehněvej se na mě, když ještě jednou promluvím. Prosím, ať mohu to rouno zkusit ještě jednou. Ať je, prosím, sucho jenom na rounu, a na zemi všude kolem rosa." |
40. | A Bůh to té noci udělal. Jedině na rounu bylo sucho, ale na zemi všude kolem rosa. |
← Judges (6/21) → |