← Joshua (17/24) → |
1. | Toto je díl, který losem připadl pokolení Josefova prvorozeného, Manasese. (Gileád a Bášan už připadly Machirovi, Manasesovu prvorozenému a otci Gileáda, protože to byl takový bojovník.) |
2. | Dostalo se i na zbývající Manasesovy syny pro jejich rody, totiž pro pro syny Abiezerovy, Chelekovy, Asrielovy, Šechemovy, Cheferovy a Šemidovy. To jsou ostatní mužští potomci Manasese, syna Josefova, podle svých rodů. |
3. | Celofchad, syn Chefera, syna Gileádova, syna Machirova, syna Manasesova, ale neměl syny, jen samé dcery. Jmenovaly se: Machla, Noa, Chogla, Milka a Tirsa. |
4. | Ty předstoupily před kněze Eleazara, před Jozuu, syna Nunova, a před izraelské vůdce se slovy: "Hospodin přikázal Mojžíšovi, že máme dostat dědictví mezi našimi bratry." A tak jim Jozue dal dědictví mezi bratry jejich otce, jak přikázal Hospodin. |
5. | Manasesovi tedy připadlo deset přídělů (mimo gileádské a bášanské země v Zajordání), |
6. | neboť Manasesovy dcery obdržely dědictví mezi jeho syny. Země Gileád připadla zbývajícím Manasesovým synům. |
7. | Manasesova hranice vede od Ašeru k Michmetatu, který leží východně od Šechemu, a pokračuje na jih k obyvatelům En-tapuachu. |
8. | Země kolem Tapuachu patří Manasesovi, zatímco samotný Tapuach na Manasesově hranici patří synům Efraimovým. |
9. | Hranice potom sestupuje potokem Kána. Zde, mezi Manasesovými městy jižně od potoka, jsou města patřící Efraimovi. Manasesova hranice vede po severní straně potoka, až dosáhne ke Středozemnímu moři. |
10. | Jižní strana patří Efraimovi a severní strana Manasesovi, jehož hranicí je moře. Na severu hranice dosahuje až k Ašerovi a na východě k Isacharovi. |
11. | Na Isacharově a Ašerově území připadlo Manasesovi toto: Bet-šean a Jibleam s jejich vesnicemi, obyvatelé Doru, En-doru a Taanachu s jejich vesnicemi a obyvatelé Megida s jeho vesnicemi. (Třetí ve výčtu je Náfot.) |
12. | Synové Manasesovi se ale těchto měst nedokázali zmocnit; Kananejci totiž byli rozhodnuti v té zemi zůstat. |
13. | Když synové Izraele později zesílili, podrobili Kananejce nuceným pracím, ale úplně se jich nezbavili. |
14. | Synové Josefovi řekli Jozuovi: "Proč jsi nám dal za dědictví jen jeden los a jediný příděl? Jsme početný lid, neboť nám Hospodin až doposud žehnal." |
15. | "Když jste tak početný lid," řekl jim na to Jozue, "jděte do lesů. Vykácejte si místo tam, v zemi Perizejců a Refajců, když je vám tak těsno v Efraimských horách." |
16. | "Hory nám nestačí," odpověděli Josefovi synové. "A navíc, všichni Kananejci z nížiny, jak z Bet-šeanu a okolí, tak z údolí Jizreel, mají železné vozy!" |
17. | Jozue na to Efraimovi a Manasesovi z Josefova domu řekl: "Jste početný lid a máte velkou sílu. Nezůstane vám jeden los. |
18. | Hory jsou vaše. Že je tam les? Vykácíte ho, a kam až sahá, to bude vaše. Ty Kananejce přece vyženete. Co na tom, že mají železné vozy a že jsou silní?" |
← Joshua (17/24) → |