| ← Jeremiah (26/52) → |
| 1. | Na počátku vlády judského krále Joakima, syna Jošiášova, přišlo od Hospodina toto slovo: |
| 2. | "Tak praví Hospodin: Postav se na nádvoří Hospodinova domu a promluv ke všem, kteří se z judských měst přicházejí klanět v Hospodinově domě. Vyřiď jim všechno, co ti přikazuji, ani jediné slovo nevynechej. |
| 3. | Snad poslechnou a odvrátí se každý od své zlé cesty, abych i já upustil od zla, které jsem na ně chtěl dopustit za to, jak zle se chovali. |
| 4. | Řekni jim - ‚Tak praví Hospodin: Jestliže mě neposlechnete a nebudete se řídit mým Zákonem, který jsem vám dal, |
| 5. | a nebudete poslouchat slova mých služebníků proroků, které k vám znovu a znovu posílám (a vy jste je neposlouchali!), |
| 6. | pak s tímto chrámem naložím jako se svatyní v Šílu a z tohoto města učiním nadávku mezi všemi národy na zemi.'" |
| 7. | Kněží, proroci i všechen lid poslouchali, jak Jeremiáš mluví tato slova v Hospodinově chrámu. |
| 8. | Jakmile ale Jeremiáš domluvil všechno, co mu Hospodin přikázal říci, vtom ho všechen lid, kněží i proroci chytili a křičeli: "Teď zemřeš! |
| 9. | Jak se opovažuješ prorokovat Hospodinovým jménem, že tento chrám dopadne jako Šílo a že z tohoto města zbude vylidněná pustina?!" A všechen lid se v Hospodinově chrámu sbíhal k Jeremiášovi. |
| 10. | Když se o tom doslechli judští velmoži, odebrali se z královského paláce vzhůru do Hospodinova chrámu a zasedli v průchodu Hospodinovy Nové brány. |
| 11. | Kněží a proroci tehdy velmožům a všemu lidu řekli: "Ten muž zaslouží smrt! Prorokoval přece proti tomuto městu - slyšeli jste to na vlastní uši!" |
| 12. | Jeremiáš na to všem velmožům i všemu lidu řekl: "Hospodin mě poslal prorokovat o tomto chrámu a městě všechno to, co jste slyšeli. |
| 13. | Proto teď napravte své cesty a své jednání, poslechněte Hospodina, svého Boha, a Hospodin upustí od zla, kterým vám hrozil. |
| 14. | Pokud jde o mě - hle, jsem ve vašich rukou. Udělejte se mnou, co uznáte za dobré a správné, |
| 15. | ale vězte, že když mě zabijete, uvalíte na sebe i na toto město a jeho obyvatele nevinnou krev. Opravdu mě k vám totiž poslal Hospodin, abych vám vyřídil všechna tato slova." |
| 16. | Velmoži a všechen lid tehdy řekli kněžím a prorokům: "Ten muž nezaslouží smrt. Mluvil k nám přece jménem Hospodina, našeho Boha." |
| 17. | Také někteří stařešinové země vstali a promluvili ke všemu shromážděnému lidu: |
| 18. | "Za dnů judského krále Ezechiáše prorokoval Micheáš Morešetský. Ten řekl všemu judskému lidu - ‚Tak praví Hospodin zástupů: Sion bude jak pole rozorán, z Jeruzaléma bude trosek hromada a z chrámové hory zarostlá vyvýšenina.' |
| 19. | Nechal ho snad judský král Ezechiáš a všechen Juda zabít? Naopak, ulekl se Hospodina a snažil se ho usmířit, takže Hospodin upustil od zla, kterým jim hrozil. My tu ale sami na sebe přivoláváme smrtelné neštěstí." |
| 20. | Hospodinovým jménem prorokoval také jistý Uriáš, syn Šemajášův, z Kiriat-jearim. Prorokoval proti tomuto městu a proti této zemi přesně tak jako Jeremiáš. |
| 21. | Jakmile král Joakim se všemi svými veliteli a velmoži uslyšeli jeho slova, chtěl ho král nechat zabít. Uriáš se o tom ale doslechl a ve strachu utekl do Egypta. |
| 22. | Král Joakim tam za ním poslal Elnatana, syna Achborova, a jeho muže, |
| 23. | kteří Uriáše z Egypta unesli a přivedli ho ke králi Joakimovi. Ten ho dal popravit mečem a jeho mrtvolu pohodil na veřejném hřbitově. |
| 24. | Nad Jeremiášem ale držel ruku Achikam, syn Šafanův, takže nepadl do rukou lidu, který ho chtěl zabít. |
| ← Jeremiah (26/52) → |