| ← Jeremiah (20/52) → |
| 1. | Jakmile kněz Pašchur, syn Imerův, který byl vrchním správcem Hospodinova chrámu, uslyšel Jeremiáše prorokovat tyto věci, |
| 2. | nechal proroka Jeremiáše zbičovat a vsadit do klády v Horní Benjamínské bráně Hospodinova chrámu. |
| 3. | Když ho Pašchur druhého dne z klády propustil, Jeremiáš mu řekl: "Hospodin tě nenazývá Pašchur, ale Magor-misaviv, Hrůza všude kolem. |
| 4. | Tak praví Hospodin: Hle, vydávám tě hrůze - tebe i všechny tvé přátele, kteří před tvýma očima padnou mečem tvých nepřátel. Všechen lid Judy vydám do rukou babylonského krále, který je odvleče do Babylonu a pobije mečem. |
| 5. | Všechno bohatství tohoto města vydám do rukou jejich nepřátel - všechen jeho zisk, všechny cennosti i všechny judské královské poklady. To všechno ukořistí, uloupí a odnese do Babylonu. |
| 6. | A ty, Pašchure, i všichni tvoji domácí půjdete do zajetí. Přijdeš do Babylonu a tam zemřeš; tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, kterým jsi prorokoval lež!" |
| 7. | Sváděl jsi mě, Hospodine, a já se nechal svést. Zmocnil ses mě a zdolals mě. Vysmívají se mi celé dny, každý má ze mě legraci. |
| 8. | Křičím, kdykoli promluvím, vykřikuji: "Zkáza! Násilí!" Slovo Hospodinovo mi přináší celé dny hanbu a posměšky. |
| 9. | Říkám si: "Už se o něm ani nezmíním, jeho jménem už nepromluvím!" Jeho slovo mi ale hoří v srdci, je jako oheň v mých kostech zavřený; nemohu ho v sobě zadržet, neovládnu se! |
| 10. | Od tolika lidí slyším nařčení: "Hrůza všude kolem, Magor-misaviv! Udejte ho! Pojďme ho nahlásit!" Všichni mí přátelé čekají na můj pád: "Třeba se nechá nachytat - pak se ho zmocníme, pak se mu pomstíme!" |
| 11. | Hospodin je ale se mnou, ten udatný bojovník, a tak ti, kteří mě pronásledují, padnou a nic nezmohou. Pro jejich neúspěch je stihne hanba, věčná nezapomenutelná potupa. |
| 12. | Hospodine zástupů, jenž spravedlivé zkoušíš a vidíš do srdce i svědomí, kéž uvidím tvou pomstu nad nimi - vždyť jsem ti svěřil svoji při. |
| 13. | Zpívejte Hospodinu, vzdejte mu chválu! On zachraňuje život ubohému z rukou zločinců. |
| 14. | Ať je zlořečený den, kdy jsem byl narozen! Den, kdy mě matka rodila, ať není požehnán! |
| 15. | Ať je zlořečený ten, kdo mému otci oznámil: "Narodil se ti chlapec," a naplnil ho radostí. |
| 16. | Ať ten muž skončí tak jako města, jež Hospodin bez lítosti vyvrátil.Ať zrána slyší naříkavý pláč a v poledne bojový pokřik! |
| 17. | Proč mě nezabil ještě v lůně, aby se mi matka stala hrobem a břicho jí zůstalo navždy těhotné? |
| 18. | Proč jen jsem vyšel z lůna matčina? Abych zakoušel jen trápení a žal? Aby mi život v hanbě vyprchal? |
| ← Jeremiah (20/52) → |