| ← Isaiah (52/66) → |
| 1. | Probuď se, probuď, Sione, svou silou obleč se! Obleč se rouchem krásy své, svaté město Jeruzaléme, neboť už do tebe nikdy nevstoupí neobřezaný a nečistý. |
| 2. | Otřes se z prachu, Jeruzaléme, zvedni se, na trůn posaď se! Strhni okovy ze svého hrdla, zajatá Dcero sionská! |
| 3. | Toto praví Hospodin: Zadarmo jste se prodali, bez peněz budete vykoupeni. |
| 4. | Toto praví Panovník Hospodin: Můj lid kdysi odešel bydlet do Egypta a nakonec ho utiskovala Asýrie. |
| 5. | Co tedy mám teď udělat? praví Hospodin. Zadarmo byl odveden můj lid a ti, kdo mu vládnou, se mu smějí, praví Hospodin; mé jméno je stále uráženo, celé dny. |
| 6. | Nuže, můj lid pozná jméno mé! V ten den pozná, že já jsem ten, který prohlašuje: "Hle, jsem zde." |
| 7. | Jak krásné jsou na horách nohy posla dobrých zpráv, toho, kdo pokoj zvěstuje, kdo nese dobrou zvěst, toho, kdo spásu ohlašuje, kdo říká Sionu: "Tvůj Bůh kraluje!" |
| 8. | Slyš! Tví strážní volají, společně křičí radostí, protože vidí na vlastní oči, jak se k Sionu vrací Hospodin. |
| 9. | Dejte se spolu do zpěvu radosti, jeruzalémské sutiny, vždyť Hospodin potěšil svůj lid - on Jeruzalém vykoupil! |
| 10. | Hospodin svou svatou paži obnažil všem národům přímo na očích, aby všechny zemské končiny viděly spásu, již náš Bůh připravil. |
| 11. | Pryč, pryč, vyjděte odtud, nesahejte po ničem nečistém! Vyjděte zprostřed Babylonu; kdo nosíte Hospodinovo nádobí, očistěte se! |
| 12. | Nebudete ale odcházet s chvatem, nebudete se dávat na útěk, protože Hospodin před vámi půjde a Bůh Izraele vaše řady uzavře. |
| 13. | Hle, můj služebník uspěje; povstane, zvedne se, vyvýšen bude velice! |
| 14. | Jako se nad ním mnozí zděsili, (že nelidsky byl napohled zohaven - už ani člověku nebyl podoben), |
| 15. | tak mnohé národy zase ohromí: I králové kvůli němu oněmí, až spatří nevýslovné, až neslýchané pochopí. |
| ← Isaiah (52/66) → |