| ← Isaiah (46/66) → |
| 1. | Padl Bél, Nabú se hroutí, zvířata vezou jejich sochy pryč; břemeny, jež jste si nosili, jsou obtížena k padnutí. |
| 2. | Hroutí se, spolu padají, nemohou to břímě zachránit, musejí odejít do zajetí. |
| 3. | Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo pozůstali domu Izraelovu, vy, které hýčkám od lůna matky, vy, které od narození nosím v náručí: |
| 4. | Až do stáří, až do šedin já sám, to já vás podpořím; já jsem vás učinil a já vás nosím, já vás podpořím a zachráním. |
| 5. | Ke komu mě tedy chcete přirovnat? Kdo je podle vás jako já? S kým mě to chcete srovnávat? Což se mi někdo podobá? |
| 6. | Lidé sypou zlato z měšce a váží stříbro na váze - najímají zlatníka, aby jim z toho boha udělal, aby ho mohli v kleče uctívat. |
| 7. | Nosí ho na ramenou, tahají se s ním, on potom stojí, kde ho postaví, na svém místě stojí bez hnutí. Když k němu volají, neodpoví jim, nezachrání je z jejich soužení. |
| 8. | Vzpomeňte si na to a vzmužte se, vy zrádci, zamyslete se! |
| 9. | Vzpomeňte na věci dávno minulé, vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není, jsem Bůh a není žádný kromě mne. |
| 10. | Já od počátku oznamuji konec a odedávna, co teprv nastane. Říkám: "Má vůle stane se, udělám vše, co se mi chce." |
| 11. | Já zavolám od východu dravce, muže své vůle ze země daleké. Co jsem řekl, to učiním, své rozhodnutí naplním. |
| 12. | Slyšte mě, vy v srdci zatvrzelí, od spravedlnosti tak vzdálení: |
| 13. | Svou spravedlnost jsem přiblížil, není vzdálená, neopozdí se spása má. Já obdařím Sion spásou a Izrael svou krásou. |
| ← Isaiah (46/66) → |