| ← Isaiah (43/66) → |
| 1. | Teď ale toto praví Hospodin, ten, kdo tě stvořil, Jákobe, ten, kdo tě, Izraeli, zformoval: Neboj se, já jsem tě vykoupil a povolal tě jménem tvým - patříš mi! |
| 2. | Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud. Půjdeš-li ohněm, neshoříš, plamen tě nespálí. |
| 3. | Já Hospodin jsem přece tvůj Bůh, já, Svatý izraelský, jsem tvůj spasitel. Egypt jsem dal za tebe jako zálohu, Habeší a Sábou vyplatil jsem tě. |
| 4. | Jsi pro mne tolik drahocenný, jsi mi tak vzácný, tak tě miluji, že za tebe vyměním všechny lidi, za tvůj život dám celé národy. |
| 5. | Neboj se, já jsem s tebou. Od východu přivedu tvé potomky, od západu tě shromáždím. |
| 6. | Severu řeknu: "Propusť je!" a jihu: "Nedrž je!" Přiveď mé syny zdaleka, mé dcery ze světových stran - |
| 7. | všechny, kdo nesou jméno mé, ty, jež jsem stvořil k slávě své, ty, jež jsem udělal a zformoval. |
| 8. | Vyveď ten slepý lid, který však má oči, všechny ty hluché, kteří mají uši. |
| 9. | Všichni lidé ať se shromáždí, ať se společně sejdou národy. Kdo z nich nám tohle oznámil, kdo minulé věci ohlásil? Ať přivedou své svědky, ať se obhájí, ať jim dá za pravdu, kdo to uslyší. |
| 10. | Vy jste mí svědkové, praví Hospodin, a můj služebník, jehož jsem vyvolil, abyste poznali a uvěřili mi a porozuměli, že já jsem. Žádný bůh nebyl přede mnou utvořen a ani po mně nebude. |
| 11. | Já, já sám jsem Hospodin a není spasitele kromě mne. |
| 12. | Já jsem oznámil, já zachránil a ohlásil, když jste žádné cizí bohy neměli. Vy jste mí svědkové, praví Hospodin, že já jsem Bůh. |
| 13. | Dříve než byl den, já jsem. Z mé ruky nikdo nevyrve. Když konám, kdo to vrátí zpět? |
| 14. | Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý izraelský: Kvůli vám pošlu na Babylon kohosi a srazím všechny závory - z jásotu Chaldejců bude úpění! |
| 15. | Já jsem Hospodin, váš Svatý, Stvořitel Izraele, váš Král. |
| 16. | Toto praví Hospodin, který razí cestu na moři a stezku mohutnými vodami, |
| 17. | který přivádí vozy s koni a vojsko i posily nechává padnout, aby nevstali, jako knot lampy aby uhasli: |
| 18. | Nevzpomínejte na věci minulé, o starých neuvažujte! |
| 19. | Hle, já činím novou věc, a klíčí právě teď - vy to nevíte? Ano, způsobím cestu na poušti a na pustinách potoky. |
| 20. | Divoká zvěř mě bude ctít, pštrosi i šakali, že jsem způsobil vody na poušti a na pustinách potoky, abych napojil svůj vyvolený lid, |
| 21. | lid, který jsem si vytvořil, aby mou chválu hlásali. |
| 22. | Ty jsi mě ale nevzýval, Jákobe, byl jsem ti, Izraeli, na obtíž! |
| 23. | Nepřivedls mi beránky k oběti zápalné, obětními hody jsi mě neuctil. K žádným darům jsem tě nenutil, neobtěžoval jsem tě kadidly. |
| 24. | Nekoupil jsi mi vonné koření, tukem svých obětí jsi mě nesvlažil. Zatos mě svými hříchy unavil, obtížil jsi mě svými vinami! |
| 25. | Já, já sám kvůli sobě smažu tvé přestupky a nevzpomenu na tvůj hřích. |
| 26. | Osvěž mi paměť, ať se spolu soudíme, pověz, čím bys mohl být ospravedlněn. |
| 27. | Už tvůj prapředek se prohřešil, tvoji mluvčí mě zradili. |
| 28. | Proto jsem potupil hodnostáře svatyně, vydal jsem Jákoba klatbě a Izraele potupě. |
| ← Isaiah (43/66) → |