←  Hosea (2/14)  →
1. Přesto však synů Izraele bude jako mořského písku, který se nedá změřit ani spočítat. Tam, kde slyšeli: "Nejste můj lid," jim budou říkat: "Synové živého Boha."
2. Synové Judy a synové Izraele se sjednotí pod jediným vůdcem a povstanou ze země. Ano, veliký bude den Jizreele!
3. Říkejte svým bratrům: "Ami, Můj lid" a svým sestrám: "Ruchama, Milovaná".
4. Žalujte matku svou, žalujte, neboť mi není manželkou a já nejsem jejím manželem! Ať očistí svou tvář od smilstva, cizoložství ať mezi prsy nechová -
5. jinak ji svléknu donaha, abych ji obnaženou ukázal jako v den, kdy se zrodila, a obrátím ji v poušť a suchopár, aby žízní zmírala.
6. Ani její děti nebudu milovat, protože jsou to děti ze smilstva.
7. Jejich matka totiž smilnila, nestydatá byla jejich rodička. Říkala: "Půjdu za svými milenci, kteří mi jídlo i vodu dávají, kteří mi dávají vlnu i len, olej i nápoje."
8. Proto jí zatarasím cestu trním a zastavím ji zdí, aby netrefila svými stezkami.
9. Za svými milenci se požene, ale nedožene je, bude je hledat, ale nenajde. Tehdy si řekne: "Vrátím se zpátky za svým manželem, vždyť mi s ním bylo líp než teď!"
10. Až dosud ale uznat nechtěla, že jsem jí obilí, víno i olej dával já, že jsem jí dával hojnost stříbra i zlata, které utráceli na Baala.
11. Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět a v době vinobraní víno své; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jimiž se přikrývala ve své nahotě.
12. Brzy odhalím její sprostotu před zraky jejích milenců a nikdo ji nezachrání přede mnou.
13. Ukončím veškeré její veselí, její svátky i její novoluní, její soboty i všechny její slavnosti.
14. Zpustoším její vinice i fíkové sady, o kterých říká: "Tím mi zaplatili moji milenci," a proměním je v lesní houštiny, kde budou požírány divokými zvířaty.
15. Potrestám ji za ty dny, ve kterých uctívá baaly kadidly a ozdobená náušnicemi a sponami chodí za svými milenci - na mě však vůbec nemyslí, praví Hospodin.
16. Pak si ji ale znovu nakloním; povedu ji po poušti, kde k ní láskyplně promluvím.
17. Její vinice jí tehdy navrátím, Rokle neštěstí se jí stane Bránou k naději, a tehdy mi odpoví jako zamlada, jako v den, kdy vyšla z Egypta.
18. Toho dne, praví Hospodin, mi budeš říkat: "Manželi" - Baalem mě nenazveš už nikdy víc.
19. Jména baalů totiž z tvých úst odstraním, aby už nebyli svým jménem vzýváni.
20. V ten den uzavřu smlouvu kvůli nim s divokou zvěří a s ptáky na nebi i s havětí, co leze po zemi; luk, meč a válku ze země vymýtím, všem dám odpočinout v bezpečí.
21. Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě právem a spravedlností, láskou a milosrdenstvím.
22. Zasnoubím si tě také věrností, abys poznala, kdo je Hospodin.
23. V ten den odpovím, praví Hospodin, odpovím nebi a to odpoví zemi. <V 2:24> Země odpoví obilí, vínu i oleji a to vše odpoví Jizreeli. <V 2:25> Do země si jej zaseji a nad Lo-ruchamou se smiluji. Lo-amiho oslovím: "Jsi můj lid," a on mi odpoví: "Můj Bůh jsi ty!"
←  Hosea (2/14)  →