←  Hebrews (7/13)  →
1. Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz Nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, který se vracel od vítězství nad králi; dal mu požehnání
2. a Abraham mu ze všeho oddělil desátek. Jeho jméno se v první řadě vykládá jako "Král spravedlnosti", dále je to také král Sálemu, což znamená "král pokoje".
3. Bez otce a matky, bez rodokmenu, bez narození a úmrtí, podoben Božímu Synu zůstává knězem navždycky.
4. Považte, jak vznešený musel být, když mu sám otec Abraham dal desátek z kořisti!
5. Synové Leviho, kteří zastávají kněžský úřad, mají podle Zákona oprávnění přijímat desátky od lidu, to jest od svých bratrů, kteří tak jako oni vzešli z Abrahamových beder.
6. Melchisedech, který ani nepochází z jejich rodokmenu, však přijal desátek od samotného Abrahama a dal požehnání tomu, který měl zaslíbení od Boha!
7. Je nesporné, že požehnání přijímá menší od většího.
8. Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam někdo, o kom se tvrdí, že žije.
9. Dalo by se dokonce říci, že skrze Abrahama dal desátek i Levi, který desátky přijímá,
10. neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc.
11. Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu?
12. Se změnou kněžství ovšem nutně nastává i změna Zákona.
13. Ten, o kom se tu mluví, přece patří k jinému pokolení, z něhož nikdy nikdo u oltáře nesloužil.
14. Jak známo, náš Pán pochází z Judy, a ohledně toho pokolení se Mojžíš o kněžích vůbec nezmínil.
15. Je tedy nade vši pochybnost zřejmé, že nastupuje jiný kněz, podobný Melchisedechovi,
16. ne podle tělesných pravidel Zákona, ale podle moci nesmrtelného života.
17. Jak dosvědčuje Písmo: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."
18. Tím se ruší to staré přikázání jako nedostatečné a neúčinné
19. (Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu.
20. A navíc, nestalo se to bez přísahy. Oni se totiž stávali kněžími bez přísahy,
21. on však skrze přísahu. Bylo mu přece řečeno: "Hospodin přísahal a nebude litovat: Jsi knězem navěky."
22. A tak se Ježíš stal ručitelem mnohem lepší smlouvy.
23. A dále: levitských kněží muselo být mnoho, protože jim smrt bránila zůstat v úřadu,
24. ale jeho kněžství je trvalé, protože žije navěky.
25. Proto také může dokonale spasit ty, kdo skrze něj přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.
26. Přesně takového velekněze jsme potřebovali! Je svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad sama nebesa.
27. Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe.
28. Zákon ustanovuje za velekněze lidi, kteří mají své slabosti, ale slovo přísahy, jež přišla po Zákonu, ustanovuje Syna, který je dokonalý na věky.
←  Hebrews (7/13)  →