←  Deuteronomy (9/34)  →
1. Slyš, Izraeli, dnes se chystáš přejít Jordán, abys ovládl národy větší a mocnější, než jsi ty: veliká města opevněná až k nebi,
2. mohutný a početný lid, Anakovce, o kterých víš a o nichž jsi slyšel: "Kdo obstojí proti synům Anakovým?"
3. Dnešního dne tedy věz, že Hospodin, tvůj Bůh, on sám jde před tebou jako stravující oheň. On sám je vyhladí, on je před tebou pokoří, takže je vyženeš a rychle je vyhubíš, jak ti Hospodin řekl.
4. Až je však Hospodin, tvůj Bůh, před tebou zažene, neříkej si v srdci: "To pro mou spravedlnost mě Hospodin dovedl až sem, abych tu zemi obsadil." Hospodin ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost!
5. Ne pro svou spravedlnost a ne pro ryzost svého srdce vstupuješ do jejich země, abys ji obsadil. Hospodin, tvůj Bůh, ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost a proto, aby splnil slovo, které odpřisáhl tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
6. Věz tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, ti tu krásnou zem nedává za dědictví pro tvou spravedlnost - jste přece tvrdošíjný lid!
7. Vzpomeň si a nezapomínej, jak jsi popouzel Hospodina, svého Boha, na poušti. Ode dne, kdy jsi vyšel z Egypta, až do svého příchodu sem jste se bouřili proti Hospodinu.
8. Popouzeli jste Hospodina i na Orébu, až se na vás rozhněval tak, že vás chtěl vyhladit.
9. Když jsem na tu horu vystoupil, abych přijal kamenné desky - desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel - zůstal jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody.
10. Tehdy mi Hospodin dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem. Na nich byla všechna slova, která k vám Hospodin promluvil z prostředku ohně na oné hoře v den shromáždění.
11. Když uplynulo těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí, Hospodin mi dal dvě kamenné desky - desky smlouvy.
12. Potom mi Hospodin řekl: "Hned sestup dolů! Tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, spáchal zvrácenost. Brzy sešli z cesty, kterou jsem jim přikázal: odlili si modlu!"
13. Hospodin mi tehdy řekl: "Pozoruji tento lid - ó, jak je tvrdošíjný!
14. Nech mě, ať je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem, ale z tebe učiním národ mocnější a početnější, než jsou oni."
15. Otočil jsem se tedy a se dvěma deskami smlouvy v obou rukou jsem sestoupil z hory. A hora plála ohněm.
16. Tenkrát jsem uviděl, jak jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu: odlili jste si sochu telete! Brzy jste sešli z cesty, kterou vám přikázal Hospodin, váš Bůh!
17. Vzal jsem ty dvě desky, oběma rukama je zahodil a před vašima očima je roztříštil.
18. Vrhl jsem se na zem a ležel před Hospodinem tak jako předtím - čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody. To pro všechen váš hřích, jenž jste spáchali, když jste v Hospodinových očích provedli tuto hanebnost a popudili jej.
19. Děsil jsem se toho zuřivého hněvu! Hospodin se proti vám rozlítil tak, že by vás vyhladil. Ale i tenkrát mě Hospodin vyslyšel.
20. Hospodin se hněval na Árona tak, že jej chtěl zahubit, a proto jsem se tenkrát modlil i za Árona.
21. To vaše hříšné dílo, to tele, jsem pak vzal, roztavil v ohni, roztloukl a rozdrtil až na jemný prášek, který jsem vysypal do potoka stékajícího z té hory.
22. Také v Tabeře, Masse a Kibrot-hataavě jste popouzeli Hospodina.
23. Když vás pak Hospodin vysílal z Kádeš-barné se slovy: "Vzhůru, obsaďte zemi, kterou jsem vám dal," vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha. Nevěřili jste mu a neposlechli ho.
24. Bouřili jste se proti Hospodinu ode dne, kdy jsem vás poznal!
25. Vrhal jsem se před Hospodina, ležel jsem před ním čtyřicet dní a čtyřicet nocí, když řekl, že vás vyhladí.
26. A takto jsem se modlil k Hospodinu: "Hospodine, Pane můj, nedopouštěj záhubu na svůj lid, na své dědictví, které jsi ve své velikosti vykoupil a mocnou rukou vyvedl z Egypta.
27. Vzpomeň si na své služebníky, na Abrahama, Izáka a Jákoba! Nehleď na zatvrzelost tohoto lidu, na jejich zkaženost a hřích.
28. Jinak v zemi, odkud jsi nás vyvedl, řeknou: ‚Hospodin je vyvedl, aby je pozabíjel na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim slíbil, a protože je nenáviděl!'
29. Oni jsou přece tvůj lid a tvé dědictví. Vyvedl jsi je svou velikou mocí a vztaženou paží!"
←  Deuteronomy (9/34)  →