←  Deuteronomy (10/34)  →
1. Tenkrát mi Hospodin řekl: "Vytesej si dvě kamenné desky, jako byly ty první, a vystup ke mně na horu. Zhotov také dřevěnou truhlu.
2. Já na ty desky napíšu slova, která byla na oněch prvních deskách, jež jsi roztříštil, a ty je uložíš do truhly."
3. Vyrobil jsem tedy truhlu z akáciového dřeva, vytesal dvě kamenné desky podobné těm prvním a s oběma deskami v rukou jsem vystoupil na horu.
4. On pak na ty desky napsal tentýž nápis jako předtím, totiž Desatero, které vám Hospodin vyhlásil z prostředku ohně na oné hoře v den shromáždění. A když mi je Hospodin dal,
5. otočil jsem se a sestoupil z hory. Desky jsem pak uložil do truhly, kterou jsem vyrobil, a jsou v ní, jak mi Hospodin přikázal.
6. Synové Izraele táhli od studní Bne-jaakan do Mosery. Tam zemřel Áron a tam byl pochován. Na jeho místě pak konal kněžskou službu jeho syn Eleazar.
7. Odtud táhli do Gudgodu a z Gudgodu do Jotbaty, krajiny potoků plných vody.
8. Tenkrát Hospodin oddělil kmen Levi, aby nosili Truhlu Hospodinovy smlouvy, aby stáli před Hospodinem, sloužili mu a v jeho jménu aby žehnali, jak to činí až dodnes.
9. Proto nemá Levi žádný podíl ani dědictví mezi svými bratry - sám Hospodin je jeho dědictvím, jak mu to Hospodin, tvůj Bůh pověděl.
10. Já jsem tedy na oné hoře zůstal, tak jako poprvé, čtyřicet dní a čtyřicet nocí. I tenkrát mě Hospodin vyslyšel a svolil, že tě nezahubí.
11. Hospodin mi řekl: "Vstaň, vydej se na cestu v čele lidu. Ať vejdou a obsadí tu zem, o níž jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám!"
12. Nyní tedy, Izraeli - co od tebe Hospodin, tvůj Bůh, žádá? Jen to, abys ctil Hospodina, svého Boha, kráčel po všech jeho cestách a miloval jej. Chce, abys sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší
13. a abys zachovával Hospodinova přikázání a ustanovení, která ti dnes udílím pro tvé dobro.
14. Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebe i nebesa nebes, země i vše, co je na ní.
15. Pouze ke tvým otcům však Hospodin přilnul svou láskou. Ze všech národů vyvolil jejich potomstvo, totiž vás, a tak je tomu dodnes.
16. Obřežte tedy svá neobřezaná srdce a nebuďte už tvrdošíjní.
17. Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, veliký, mocný a hrozný Bůh, nestranný a neúplatný.
18. Zjednává právo sirotku a vdově, miluje přistěhovalce, a tak jej krmí a šatí.
19. Proto milujte přistěhovalce - vždyť jste sami byli přistěhovalci v Egyptě!
20. Hospodina, svého Boha, cti a jemu služ, k němu se přimkni a v jeho jménu přísahej.
21. To on je tvou chloubou, to on je tvůj Bůh! Na vlastní oči jsi viděl, jak veliké a hrozné věci pro tebe vykonal.
22. Tvoji otcové sestoupili do Egypta v počtu sedmdesáti osob, ale Hospodin, tvůj Bůh, tě tak rozmnožil, že je vás teď jako hvězd na nebi.
←  Deuteronomy (10/34)  →