←  Daniel (2/12)  →
1. Ve druhém roce své vlády měl Nabukadnezar sen, který ho rozrušil tak, že nemohl spát.
2. Král si proto nechal zavolat věštce, kouzelníky, čaroděje a mágy, aby mu pověděli, co se mu zdálo. Když přišli a stanuli před králem,
3. řekl jim: "Zdál se mi sen, který mě rozrušil. Musím se dozvědět, co znamená."
4. Mágové králi odpověděli: (aramejsky) "Ať žiješ, králi, navěky! Rač nám prosím ten sen vyprávět a my jej vyložíme."
5. Král ale mágům řekl: "Tímto prohlašuji: Pokud mi nesdělíte onen sen i jeho výklad, nechám vás rozčtvrtit a vaše domy obrátit v smetiště.
6. Pokud mi však sen i jeho výklad sdělíte, zahrnu vás dary, odměnami a vysokými poctami. Nuže, povězte mi, co se mi zdálo a co to znamená."
7. Znovu tedy králi odpověděli: "Nechť nám král prosím vypráví ten sen a my jej vyložíme."
8. Král však řekl: "Je mi to jasné! Snažíte se získat čas, protože víte, že jsem prohlásil:
9. ‚Pokud mi nepovíte, co se mi zdálo, čeká vás jediný trest.' Domluvili jste se, že mi budete namlouvat lži a báchorky, dokud mě to nepřejde. Nuže, povězte mi ten sen, ať poznám, že mi ho dovedete i vyložit!"
10. Mágové na to králi odpověděli: "Žádný člověk na zemi nedokáže královské Výsosti sdělit, co žádá. Žádný král, jakkoli veliký a mocný, nikdy nic takového od žádného věštce, kouzelníka ani mága nežádal.
11. Král žádá nemožné. Nikdo to jeho Výsosti nedokáže sdělit, kromě bohů, kteří však mezi smrtelníky nebydlí."
12. To krále rozhněvalo. Rozlítil se tak, že nařídil popravy všech mudrců v Babylonu.
13. Jakmile to nařízení vyšlo, začali mudrce popravovat a hledali také Daniela a jeho přátele, aby je popravili.
14. Když Arioch, velitel královské stráže, vyšel pobíjet babylonské mudrce, Daniel s ním promluvil moudře a uvážlivě.
15. Oslovil králova zmocněnce Ariocha takto: "Čím to, že král vydal tak přísný rozkaz?" A když mu Arioch celou věc pověděl,
16. Daniel šel za králem a požádal o čas, aby mu mohl sen vyložit.
17. Potom se Daniel vrátil domů a celou věc pověděl svým přátelům Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi:
18. Ať prosí Boha nebes o slitování ohledně toho tajemství, aby Daniel a jeho přátelé nebyli popraveni s ostatními babylonskými mudrci.
19. V noci pak Danielovi bylo to tajemství zjeveno ve vidění. Daniel proto chválil Boha nebes
20. a řekl: "Chváleno buď jméno Boží od věků až na věky - moudrost a síla jemu náleží!
21. On mění časy a období, sesazuje krále a jiné nastolí. Mudrce obdařuje moudrostí, rozumným dává poznání.
22. Zjevuje věci skryté v hlubinách, on ví, co leží v tmách, a světlo u něj přebývá.
23. Chválím tě a oslavuji, Bože otců mých - moudrost a sílu dal jsi mi! Oznámil jsi mi, zač jsme tě prosili, oznámil jsi nám sen královský!"
24. S tím se pak Daniel vydal za Ariochem, kterého král pověřil popravami babylonských mudrců. Přišel za ním a řekl mu: "Nepopravuj babylonské mudrce! Vezmi mě ke králi a já mu ten sen vyložím."
25. Arioch vzal Daniela rychle ke králi a takto ho ohlásil: "Našel jsem mezi judskými vyhnanci muže, který králi vyloží jeho sen."
26. Král se tedy Daniela zvaného Baltazar zeptal: "Ty bys mi uměl sdělit, co jsem viděl ve snu a co to znamená?"
27. Daniel králi odpověděl: "Tajemství, na něž se král ptá, mu nedokáže vysvětlit žádný mudrc, kouzelník, věštec ani jasnovidec.
28. Na nebi je však Bůh, který zjevuje tajemství. Ten králi Nabukadnezarovi ukázal, co se stane v posledních dnech. Sen a vidění, která jsi v mysli viděl na lůžku, jsou následující:
29. Když jsi, králi, ležel na lůžku, přemýšlel jsi o tom, co se bude dít v budoucnu, a Ten, který zjevuje tajemství, ti ukázal, co se stane.
30. Mně to tajemství nebylo zjeveno proto, že bych byl moudřejší než všichni ostatní, ale proto, aby se král dozvěděl, co to znamená, a abys porozuměl tomu, o čem jsi přemýšlel.
31. Nuže, králi, měl jsi vidění a hle, spatřils jakousi velikou sochu. Byla to ohromná socha neobyčejného vzhledu. Tyčila se před tebou a budila hrůzu.
32. Hlava té sochy byla z čistého zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky bronzové,
33. stehna železná a nohy zčásti železné a zčásti hliněné.
34. Díval ses a hle, ze skály se bez dotyku lidské ruky vylomil kámen, zasáhl sochu do železných a hliněných nohou a rozdrtil je.
35. Vtom se všechno to železo, hlína, bronz, stříbro a zlato rozpadlo na kousky - jako plevy, když se v létě mlátí obilí. Vítr je roznesl, že po nich nezbylo památky. Ale ten kámen, který sochu zasáhl, se stal velikou horou a zaplnil celou zem.
36. Tolik sen. Teď povíme královské Výsosti jeho výklad.
37. Ty, králi, jsi král králů, protože ti Bůh nebes dal království a moc, sílu i slávu.
38. Dal ti do rukou celý obydlený svět, všechny lidi, zvěř i ptactvo, a učinil tě vládcem nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava.
39. Po tobě ale povstane jiné království, slabší než to tvé, a po něm třetí království, bronzové, které ovládne celý svět.
40. Nakonec přijde čtvrté království, silné jako železo. Železo totiž vše rozbíjí a drtí, a jako železo vše rozbíjí, tak bude i ono království vše rozbíjet a ničit.
41. A že jsi viděl nohy a prsty zčásti hliněné a zčásti železné znamená, že to království bude rozdělené. Bude však mít v sobě něco ze síly železa, neboť jsi viděl do té obyčejné hlíny přimíšené železo.
42. Prsty nohou zčásti železné a zčásti hliněné znamenají, že to království bude zčásti silné a zčásti křehké.
43. A že jsi viděl železo smíšené s obyčejnou hlínou znamená, že se lidská pokolení budou mísit, ale držet spolu nebudou, tak jako železo nedrží s hlínou.
44. Za dnů těch králů však Bůh nebes nastolí království, které se nikdy nezhroutí, království, které si nepřivlastní žádný lid. To království rozdrtí a ukončí všechna ostatní království, samo pak potrvá navěky.
45. To je smysl vidění, v němž jsi spatřil, jak se ze skály bez dotyku lidské ruky vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh ukázal králi, co se bude dít v budoucnu. Ten sen je pravdivý a jeho výklad jistý."
46. Král Nabukadnezar padl před Danielem na tvář a klaněl se mu. Nařídil také, ať se na jeho počest obětují oběti a vonné kadidlo.
47. Potom král řekl Danielovi: "Váš Bůh je opravdu Bůh bohů, Pán králů a zjevovatel tajemství - vždyť tys mi to tajemství dokázal vyjevit!"
48. Král pak Daniela povýšil a zahrnul ho množstvím vzácných darů. Jmenoval ho správcem celé provincie Babylon a také nejvyšším ze všech babylonských mudrců.
49. Na Danielovu žádost pak správou babylonské provincie pověřil Šadracha, Mešacha a Abednega. Sám Daniel ovšem zůstával na královském dvoře.
←  Daniel (2/12)  →