← 2Kings (9/25) → |
1. | Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých učedníků a řekl mu: "Přepásej se, vezmi s sebou tuhle nádobku s olejem a jdi do Rámot-gileádu. |
2. | Až tam přijdeš, vyhledej Jehua, syna Jošafatova, syna Nimšiho. Jdi za ním, odveď ho od jeho druhů a vezmi ho do nejzazšího pokojíku. |
3. | Tam vezmi nádobku s olejem, vylij mu ji na hlavu a řekni: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.' Pak otevři dveře a uteč. Na nic nečekej!" |
4. | A tak ten mládenec, ten mladý prorok, odešel do Rámot-gileádu. |
5. | Když tam dorazil, probíhala právě porada vojevůdců. "Mám pro tebe slovo, veliteli," řekl mládenec. "Pro kterého z nás?" zeptal se Jehu. "Pro tebe, veliteli!" řekl mu. |
6. | A tak vstal a šel s ním dovnitř. On mu tam polil hlavu olejem a řekl mu: "Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem Izraelem. |
7. | Vyhladíš dům svého pána Achaba, a tak pomstím krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, prolitou rukama Jezábel. |
8. | Celý dům Achabův zahyne. Achabovy potomky dočista vyhladím z Izraele - pána i kmána až do posledního pacholka! |
9. | Naložím s domem Achabovým jako s domem Jeroboáma, syna Nebatova, a jako s domem Baašy, syna Achiášova. |
10. | A Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí a nikdo ji nepohřbí!" Pak otevřel dveře a utekl. |
11. | Jehu se vrátil mezi vojevůdce svého pána. "Všechno v pořádku? Co ti ten blázen chtěl?" vyzvídal jeden z nich. "Sami víte, jak takoví lidé blábolí," odpověděl jim. |
12. | "Nelži," oni na to. "Pěkně nám to řekni!" A tak jim vyprávěl: "Mluvil se mnou tak a tak. Že prý: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.'" |
13. | A oni hned vzali každý svůj plášť, prostřeli ho pod ním na schody, troubili na beraní roh a volali: "Jehu je král!" |
14. | Tak Jehu, syn Jošafata, syna Nimšiho, zahájil spiknutí proti Joramovi. (Joram zatím v čele izraelského vojska hájil Rámot-gileád před aramejským králem Chazaelem. |
15. | Pak se ale král Joram vrátil do Jizreelu, aby se léčil z ran, které v boji s aramejským králem Chazaelem utržil.) Jehu prohlásil: "Jestli mě opravdu chcete za krále, nedovolte nikomu uniknout z města a prozradit to v Jizreelu." |
16. | Jehu pak nasedl do vozu a jel do Jizreelu, kam Jorama k jeho lůžku přijel navštívit judský král Achaziáš. |
17. | Když strážný na jizreelské věži uviděl, jak se blíží Jehuův houf, zvolal: "Vidím nějaký houf!" Joram na to řekl: "Vyber jezdce a pošli jim ho vstříc, ať se zeptá, zda přináší pokoj." |
18. | Jezdec jim tedy vyrazil naproti: "Král se ptá - přinášíš pokoj?" "Co se staráš o pokoj?" opáčil Jehu. "Zařaď se za mě!" Strážný tedy ohlásil: "Posel dojel až k nim, ale nevrací se." |
19. | Král jim tedy vyslal naproti dalšího jezdce: "Král se ptá - přinášíš pokoj?" "Co se staráš o pokoj?" opáčil Jehu. "Zařaď se za mě!" |
20. | Strážný pak ohlásil: "Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehu, syn Nimšiho; jede jako šílený." |
21. | "Zapřahej!" rozkázal na to Joram. Zapřáhl mu tedy vůz a izraelský král Joram vyrazil. Také judský král Achaziáš vyjel; každý se vydal ve svém voze naproti Jehuovi. Setkali se na pozemku Nábota Jizreelského. |
22. | Když Joram uviděl Jehua, zeptal se: "Jehu, je pokoj?" "Jak může být pokoj," zvolal Jehu, "dokud je tu všude kolem smilstvo a čarodějnictví tvé matky Jezábel!" |
23. | Nato Joram prudce obrátil vůz a ujížděl pryč. Ještě stačil křiknout na Achaziáše: "Achaziáši, zrada!" |
24. | Vtom ale Jehu napjal luk a zasáhl Jorama mezi lopatky, takže mu šíp pronikl srdcem a on se zhroutil na podlahu svého vozu. |
25. | "Vezmi ho a pohoď na poli Nábota Jizreelského," řekl pak Jehu svému pobočníku Bidkarovi. "Jen si vzpomeň, jak jsme spolu jeli na vozech za jeho otcem Achabem, když nad ním Hospodin vynesl ortel: |
26. | ‚Za krev Nábota a jeho synů, kterou jsem tu včera viděl prolévat, mi zaplatíš zde na tomto poli, praví Hospodin.' Takže ho vezmi a pohoď na tom poli, jak řekl Hospodin." |
27. | Jakmile judský král Achaziáš viděl, co se děje, ujížděl pryč k Bet-haganu. Jehu se ale pustil za ním a křičel: "Toho taky!" Zasáhli ho ve voze na svahu Gur poblíž Jibleamu. Dojel ale až do Megida, kde zemřel. |
28. | Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pochovali ho k jeho otcům do jeho hrobu ve Městě Davidově. |
29. | Achaziáš kraloval nad Judou od jedenáctého roku Achabova syna Jorama. |
30. | Jehu pak dorazil do Jizreelu. Když to Jezábel uslyšela, nalíčila si oči, upravila si účes a vyhlédla z okna. |
31. | Jehu právě vjížděl do brány. "Přinášíš pokoj, ty Zimri, vrahu svého pána?" zavolala. |
32. | On se podíval směrem k oknu a vykřikl: "Kdo je se mnou? Kdo?" Vyhlédli dva nebo tři komorníci. |
33. | "Shoďte ji dolů," zavolal, a tak ji shodili. Krev vystříkla na zeď i na koně, kteří ji udupali. |
34. | Jehu vešel dovnitř, pojedl, popil a potom řekl: "Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Přece jen to byla královská dcera." |
35. | Šli ji tedy pohřbít, ale našli z ní už jen lebku, nohy a ruce. |
36. | Když se vrátili a oznámili mu to, odpověděl: "Tak znělo slovo Hospodinovo skrze jeho služebníka Eliáše Tišbejského: ‚Tělo Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí. |
37. | Mrtvola Jezábel zůstane jako hnůj na jizreelském poli, aby nikdo nemohl říci: To byla Jezábel.'" |
← 2Kings (9/25) → |