← 2Corinthians (12/13) → |
1. | Musím se chlubit, i když to není prospěšné. Přejdu tedy k viděním a zjevením od Pána: |
2. | Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe - nevím, zda v těle nebo mimo tělo, to ví Bůh. |
3. | A vím, že ten člověk - nevím, zda v těle nebo bez těla, to ví Bůh - |
4. | byl vytržen do ráje, kde slyšel nepopsatelné věci, které člověk ani nemůže vypovědět. |
5. | Tímto se tedy budu chlubit, ale sám sebou se chlubit nehodlám, jedině snad svými slabostmi. |
6. | I kdybych se chtěl pochlubit, nebyl bych pošetilý, řekl bych pravdu. Raději ale pomlčím, aby si někdo o mně nemyslel víc, než co u mě vidí nebo ode mě slyší. |
7. | Aby mi ta úžasná zjevení příliš nestoupla do hlavy, byl mi dán do těla osten, satanův posel, který mě sráží, abych si o sobě příliš nemyslel. |
8. | Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo, |
9. | ale řekl mi: "Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti." Milerád se tedy budu chlubit svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc. |
10. | S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti pro Krista - vždyť má síla je v mé slabosti! |
11. | Dělám tu ze sebe blázna, ale vy jste mě k tomu donutili. Mohli jste mě přece chválit sami - i když nic neznamenám, s těmi veleapoštoly si v ničem nezadám. |
12. | Důkazů o mém apoštolství jste dostali dost. Vzpomeňte na všechno, co jsem vydržel, na všechna znamení, divy a zázraky. |
13. | O co jste přišli oproti jiným církvím? Jen o to, že jsem vám nebyl na obtíž - odpusťte mi tu křivdu! |
14. | Právě se k vám chystám už potřetí a ani tentokrát vám nebudu na obtíž. Nestojím o vaše peníze, ale o vás! Děti přece nemají vydržovat rodiče, ale rodiče děti. |
15. | Pokud jde o mě, milerád se vydám z posledního, i sám sebe vydám za vaše životy, i když čím více vás miluji, tím méně jsem milován. |
16. | Budiž, nikdy jsem vás nezatěžoval. Jako chytrák jsem vás prý ale obelstil! |
17. | Jak asi? Podvedl jsem vás skrze někoho, koho jsem k vám poslal? |
18. | Požádal jsem o pomoc Tita a poslal jsem s ním jednoho bratra. Že by vás podvedl Titus? Nejednali jsme ve stejném duchu? Nešli jsme ve stejných šlépějích? |
19. | Myslíte, že se před vámi celou dobu hájíme? Milovaní, my mluvíme před Boží tváří v Kristu, a to všechno pro vaši posilu. |
20. | Bojím se totiž, abych z vás, až přijdu, nebyl zklamaný a také vy abyste nebyli zklamaní ze mě. Bojím se svárů, nevraživosti, zloby, soupeření, urážek, pomluv, zpupnosti a zmatků. |
21. | Bojím se, aby mě můj Bůh, až přijdu, před vámi znovu neponížil, kdybych musel truchlit nad tolika dřívějšími hříšníky, kteří nečinili pokání z nečistoty, smilstva a nestydatosti, kterou páchali. |
← 2Corinthians (12/13) → |