← SongOfSongs (4/8) → |
1. | Ach, jak jsi krásná, lásko má, ach, jak jsi krásná! Tvé oči pod závojem jsou jako holubičky, tvé vlasy jako stádo koz, jež sbíhá z gileádských hor. |
2. | Tvé zuby jsou jak stádo ovcí skvoucích, když vycházejí z koupadla: jak párky dvojčat kráčejí, ani jediné nechybí. |
3. | Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty, tvá ústa tolik líbezná! Jak plátky granátových jablek jsou pod závojem spánky tvé. |
4. | Jako věž Davidova je tvoje šíje, jak zbrojnice se tyčící; na tisíc štítů je na ní zavěšeno, pavézy všech mužů udatných. |
5. | Dvojice prsů tvých dvojice kolouchů je, srnčí dvojčátka, jež pasou se v liliích. |
6. | Ještě než s vánkem přijde den a rozprchnou se stíny, na horu myrhy vyjdu si, na pahorek vonných koření. |
7. | Celá jsi krásná, lásko má, jsi dokonalá, bez vady! |
8. | Se mnou z Libanonu, nevěsto má, se mnou z Libanonu kéž bys šla! Z vrcholku Amany by ses rozhlédla, z vrcholku Seníru, z Hermonu, z doupat lvů, z těch leopardích hor. |
9. | Srdce mé zajalas, má drahá nevěsto, srdce mé zajalas jediným pohledem, řetízkem jediným na hrdle svém. |
10. | Ach, jak jsou krásná milování tvá, má drahá nevěsto! Nad víno lahodnější jsou milování tvá, vůně tvých olejů nad všechny balzámy. |
11. | Tvé rty, má nevěsto, kanou nektarem, mléko a med máš pod jazykem, libanonská vůně jak šatem halí tě. |
12. | Zahrada zamčená jsi, má drahá nevěsto, studnice zamčená, pramen zapečetěný. |
13. | Tvé údy jsou sadem jabloní granátových s rozkošným ovocem, s henou a nardem, |
14. | s nardem a šafránem, s puškvorcem a skořicí, se všelijakým kořením, s myrhou a aloí a nejlepšími balzámy. |
15. | Jsi pramen zahradní, studnice živých vod, bystřina proudící z libanonských hor! |
16. | Zvedni se, větříku severní, ach, jižní vánku, přijď! Prožeň se mojí zahradou, její balzámy ať zavanou. Můj milý ať přijde do své zahrady, její rozkošné ovoce ať okusí! |
← SongOfSongs (4/8) → |