←  Revelation (18/22)  →
1. Potom jsem spatřil jiného anděla, jak sestupuje z nebe: měl velikou moc a země byla ozářena jeho slávou.
2. Ten vykřikl mocným hlasem: "Padla, padla ta veliká říše Babylon a stala se příbytkem démonů, doupětem všech nečistých duchů, doupětem všech nečistých ptáků, doupětem všech nečistých a ohavných šelem!
3. Z vína jejího vášnivého smilstva totiž pily všechny národy, králové země s ní smilnili a kupci země zbohatli z mohutnosti jejího hýření."
4. Tehdy jsem uslyšel jiný hlas z nebe: "Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran!
5. Vždyť její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh si připomenul její zločiny.
6. Odplaťte jí tak, jak sama splácela, a podle jejích skutků jí dejte dvojnásob; do kalichu, jenž namíchala, jí namíchejte dvojnásob!
7. Nakolik se chlubila, nakolik hýřila, tolik jí dejte muk a kvílení. Myslí si o sobě: ‚Trůním, jsem královna! Nejsem vdova a nevím, co je žal.'"
8. V jediný den proto přijdou její rány: smrt, nářek a hlad; a bude spálena ohněm, neboť Pán Bůh, který ji soudí, je silný.
9. Králové země, kteří s ní smilnili a hýřili, ji budou oplakávat a budou nad ní kvílet, až uvidí dým jejího pálení.
10. Pro hrůzu jejích muk zůstanou stát zdálky a řeknou: "Běda, běda, město veliké, Babylone, město mocné - tvůj ortel přišel v jedné hodině!"
11. I kupci země nad ní budou plakat a truchlit, neboť už nikdo nekoupí jejich zboží:
12. náklady zlata, stříbra, drahokamů a perel; kmentu, purpuru, hedvábí a šarlatu; veškeré vonné dříví, všechno zboží ze slonoviny a všechno zboží z nejdražšího dřeva, mědi, železa i mramoru;
13. skořici a vonné koření, voňavky, mast i kadidlo; víno, olej, mouku i pšenici; dobytek, ovce, koně i vozy; a těla i duše lidí.
14. "Sklizeň, po níž jsi prahla, tě opustila, všechen lesk a nádheru jsi ztratila, vše nenávratně zmizelo!"
15. Obchodníci s těmito věcmi, kteří na ní zbohatli, se pro hrůzu z jejích muk zastaví v povzdálí a budou plakat, truchlit
16. a naříkat: "Běda, běda, město veliké, oblékané kmentem, purpurem a šarlatem, pokryté zlatem, drahokamy a perlami -
17. takové bohatství zničeno v jedné hodině!" Každý kormidelník i veškeré množství těch, kdo se plaví na lodích, námořníci a všichni, kdo pracují na moři, zůstali stát v povzdálí,
18. a když viděli dým jejího pálení, začali volat: "Které bylo podobné tomuto velikému městu?"
19. Sypali si prach na hlavu a s pláčem a kvílením křičeli: "Běda, běda, město veliké, z jehož blahobytu zbohatli všichni námořní rejdaři - bylo zničeno v jedné hodině!"
20. Vesel se nad tím městem, nebe, svatí apoštolové i proroci - Bůh je odsoudil za to, jak odsuzovalo vás!
21. Tehdy jeden silný anděl zvedl balvan veliký jako mlýnský kámen a vrhl jej do moře se slovy: "Tak prudce bude svržen Babylon, město veliké, tak nenávratně zanikne!
22. Hlas hráčů na loutnu, zpěváků, pištců a trubačů už v tobě nikdo neuslyší, žádný řemeslník kteréhokoli řemesla se v tobě už nikdy nenajde, ani zvuk mlýnského kamene se v tobě už nikdy neozve.
23. Světlo lampy se v tobě už nikdy nerozsvítí, hlas ženicha a nevěsty už v tobě nikdo neuslyší, neboť tví obchodníci byli pány země a tvá kouzla sváděla všechny národy.
24. To město je potřísněno krví proroků a svatých i všech zavražděných na zemi."
←  Revelation (18/22)  →