| ← Psalms (72/150) → |
| 1. | Pro Šalomouna. Obdař, Bože, krále svým soudem, svou spravedlnost dej synu královu! |
| 2. | Ať soudí tvůj lid spravedlivě, všechny tvé chudé po právu. |
| 3. | Ať hory přinesou lidu blahobyt, pahorky ať spravedlnost skýtají. |
| 4. | Ať chudé v tvém lidu král obhájí, děti ubožáka ať ochrání a jejich utlačovatele rozdrtí! |
| 5. | Ať žije dál po všechna pokolení, dokud slunce a měsíc trvají. |
| 6. | Ať je jak déšť, co na louku se snáší, a jako liják, jenž zemi napájí. |
| 7. | Ať v jeho dnech vzkvétá spravedlivý a rozhojní se blahobyt, až dokud měsíc nezmizí. |
| 8. | Ať panuje od moře až k moři, od řeky Eufrat po světa kraj. |
| 9. | Ať se mu klaní obyvatelé pouští, jeho nepřátelé ať lížou prach! |
| 10. | Ať mu králové z ostrovů i moří složí pocty, králové Sáby i Šeby ať mu dary přinesou. |
| 11. | Ať se mu všichni králové klaní, všechny národy ať slouží mu! |
| 12. | Chudáka v jeho křiku jistě vysvobodí a také ubožáka, jenž nemá pomoci. |
| 13. | S nebohým chudákem bude mít soucit, život chudákům zachrání. |
| 14. | Vysvobodí je od křivdy a vydírání, jejich krev totiž draze cení si! |
| 15. | Ať žije král, zlato ze Sáby ať mu dávají! Ať se za něho stále modlí, celý den ať mu žehnají! |
| 16. | Ať hojnost obilí je vždy v zemi, dokonce na horských vrcholcích! Ať jeho klasy jak Libanon se vlní, jeho města ať kvetou jak tráva na poli! |
| 17. | Ať jeho jméno trvá navěky, dlouho jak slunce ať jeho věhlas vydrží! Ať jsou v něm požehnány všechny národy, za blaženého ať jej prohlásí! |
| 18. | Ať je požehnán Hospodin Bůh, Bůh izraelský, ten, který jediný divy působí! |
| 19. | Jeho slavné jméno ať je požehnané navěky, jeho slávy ať je plná celá zem! Amen! Amen! |
| 20. | Zde končí modlitby Davida, syna Jišajova. |
| ← Psalms (72/150) → |