← Psalms (71/150) → |
1. | Spoléhám na tebe, Hospodine, kéž nejsem nikdy zahanben! |
2. | Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, zachovej, nakloň mi ucho své, zachraň mě! |
3. | Mou skálou buď, kde měl bych obydlí, kam přijít bych mohl kdykoli. Rozhodls přece, že budu v bezpečí - ty sám jsi mou skálou a pevností! |
4. | Vysvoboď mě, Bože můj, z ruky ničemy, ze spárů násilníka, jenž páchá bezpráví! |
5. | Vždyť ty, Hospodine, jsi mou nadějí, na tebe, Pane můj, spoléhám od mládí! |
6. | Od svého narození se o tebe opírám, ty jsi mě vyvedl z lůna matčina - navždycky patří ti chvála má! |
7. | Mnozí mě mají za varovné znamení, ty jsi však moje pevná skrýš. |
8. | Kéž se má ústa tvou chválou naplní, abych tě mohl celý den velebit! |
9. | Nezavrhuj mě, když věkem sešlý jsem, když síly pozbývám, neopouštěj mě! |
10. | Vždyť moji nepřátelé mluví proti mně, ti, kdo mě špehují, spolu radí se. |
11. | Říkají: "Bůh ho opustil! Hoňte a chyťte ho - kdo by ho zachránil?!" |
12. | Bože, nevzdaluj se mi, Bože můj, na pomoc pospěš mi! |
13. | Ať jsou zahanbeni, ať už zmizí ti, kdo proti mně chrlí žaloby! Hanbou a potupou ať jsou přikryti ti, kdo usilují o mé neštěstí! |
14. | Já zatím budu doufat bez ustání, chválit tě budu víc a víc. |
15. | Vyprávět budu o tvé spravedlnosti, celý den mluvit o tvém spasení - ač nevím ani, jak je vypočíst! |
16. | Přistoupím s chválou Hospodinova hrdinství, tvou spravedlnost, Pane, připomínat chci! |
17. | Učils mě, Bože, od mládí, až dosud vyprávím o tvých zázracích. |
18. | Neopouštěj mě, Bože, když stárnu a šedivím, tomuto pokolení než tvou sílu vyjevím, o tvé moci než zpravím všechny potomky! |
19. | Tvá spravedlnost, Bože, sahá do výšin, ohromné věci provádíš - kdo je ti, Bože, podobný? |
20. | Dal jsi mi okusit hrozné úzkosti, k životu mě ale znovu navrátíš, zpět mě vytáhneš z nejhlubších propastí! |
21. | Mou vážnost znovu posílíš, vrátíš se, abys mě utěšil. |
22. | Já tě pak, Bože můj, při lyře oslavím, zazpívám o tvé věrnosti, na citeře ti žalmy zahraji, Svatý izraelský! |
23. | Radostně ti budou zpívat mé rty i moje duše, kterou jsi vykoupil. |
24. | Můj jazyk stále bude tvou spravedlnost velebit - že byli zahanbeni, že se styděli ti, kdo usilovali o mé neštěstí! |
← Psalms (71/150) → |