| ← Psalms (62/150) → |
| 1. | Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův. |
| 2. | Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana. |
| 3. | Jen on je má skála, moje spása, nepadnu nikdy, on je můj pevný hrad! |
| 4. | Jak dlouho budete v útoku pokračovat? To chcete všichni srazit člověka, který je sám jak zídka nahnutá, jak plot, který se rozpadá? |
| 5. | Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami!séla |
| 6. | Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje. |
| 7. | Jen on je má skála, moje spása, nepadnu, on je můj pevný hrad! |
| 8. | V Bohu je má spása, moje sláva; má pevná skála, v Bohu je skrýše má. |
| 9. | V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte! séla |
| 10. | Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci, lidští tvorové jsou jako přeludy: Budou-li spolu na váhu položeni, lehčí se ukážou než pouhé nic! |
| 11. | Nespoléhejte na bezpráví, nedoufejte marně v krádeže, a kdyby vzrůstalo vaše jmění, v srdci mu místo nedejte! |
| 12. | Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží. <V 62:13> Tobě náleží také láska, Pane, ty přece každému jeho skutky odplatíš! |
| ← Psalms (62/150) → |