← Psalms (49/150) → |
1. | Pro předního zpěváka. Žalm synů Korachových. |
2. | Všechny národy, naslouchejte, obyvatelé světa, poslyšte, |
3. | obyčejní lidé tak jako důležití, ať už jste chudí nebo bohatí. |
4. | Z mých úst teď moudrá slova zazní, rozumně mé srdce přemýšlí, |
5. | své ucho nakláním k moudré písni, za zvuků citery tajemství odhalím: |
6. | Proč bych se bát měl ve zlých časech, když jsem obklopen záští nepřátel? |
7. | Oni se spoléhají na vlastní jmění, chlubí se velikostí svého bohatství. |
8. | Jeden druhého však vykoupit nedokáže, nevnutí za něj Bohu úplatek. |
9. | Výkupné za život je příliš drahé, nikdo z nich toto nikdy nesvede! |
10. | Nikdo nebude naživu věčně, hrobová jáma nikoho nemine. |
11. | Jak vidno, i moudrý člověk zemře, stejně tak hyne tupec a hrubián, každý své jmění cizím zanechá! |
12. | Jejich hroby jim budou věčnými domy, na věky věků jim budou obydlím, třebaže dříve vlastnili pozemky. |
13. | Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou, tak jako zvířata musí zahynout! |
14. | Takto dopadnou, kdo jsou si sebou jistí, i ti, kdo obdivují jejich výroky. séla |
15. | Do hrobu zahnáni budou jak ovce, smrt bude nakonec jejich pastýřem! Ráno pak poctiví pošlapají je, když jejich tělo bude v hrobě hnít daleko od jejich slavných obydlí. |
16. | Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí, on mě vytrhne z jeho sevření! séla |
17. | Proto se nestrachuj, když někdo bohatne ani když jeho dům slavně vzmáhá se. |
18. | Až zemře, nic s sebou nepobere, jeho nádhera s ním dolů nepůjde. |
19. | Za svého života sám sobě dobrořečil: "Musí se uznat, že máš blahobyt!" |
20. | Musí však odejít za svými předky, světlo už nikdy nespatří. <V 49:21> Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou, tak jako zvířata musí zahynout. |
← Psalms (49/150) → |