← Psalms (42/150) → |
1. | Pro předního zpěváka. Poučný žalm synů Korachových. |
2. | Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě! |
3. | Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář? |
4. | Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!" |
5. | Duše mě opouští, když na to vzpomínám, jak jsem se zástupy chodíval, do Božího domu se s nimi ubíral se zvučným jásotem a písní chval, když o svátku se zástup radoval. |
6. | Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat, on je můj Bůh, má záchrana! |
7. | Duše má je ve mně sklíčená, proto na tebe vzpomínám v kraji Jordánu a Hermonu, na vršku Micaru. |
8. | Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě. |
9. | Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane - tak zní má modlitba k Bohu mého života! |
10. | Zeptám se Boha, skály své: Proč jen jsi na mě zapomněl? Proč kvůli nepřátelským útokům mám chodit ve smutku? |
11. | V kostech mě drtí výsměch nepřátel, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!" <V 42:12> Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana! |
← Psalms (42/150) → |