| ← Psalms (39/150) → |
| 1. | Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův. |
| 2. | Řekl jsem: "Dám si pozor na své cesty, svým jazykem abych nehřešil, na uzdě svoje ústa podržím, dokud je se mnou ničemník." |
| 3. | Jako němý jsem zůstal tiše, nadobro jsem se odmlčel, svou bolest však jen jitřil jsem. |
| 4. | Srdce mě pálilo v útrobách, oheň mi hořel v myšlenkách, takže můj jazyk začal promlouvat: |
| 5. | Můj konec, Hospodine, ukaž mi, kolik dnů jsi mi odměřil, ať poznám, jak pomíjím! |
| 6. | Ach, jen hrstku dnů dals mi, můj věk je u tebe jako nic, člověk je pouhá pára, ať stojí jakkoli! Séla |
| 7. | Jak pouhý stín člověk životem kráčí, marně se trápí, marně hromadí, nevěda ani, kdo to podědí! |
| 8. | Na co bych ještě, Pane můj, spoléhal? Všechna má naděje v tobě spočívá! |
| 9. | Vyprosti mě ze všech mých provinění, ať se mi prosím blázni nesmějí! |
| 10. | Zůstanu tiše, neotevřu ústa, protože tys to způsobil! |
| 11. | Odvrať ode mě svoji metlu, pod ranami tvé ruky umírám! |
| 12. | Když trestáš člověka za jeho vinu, jako mol ničíš vše, co měl rád - člověk je pouhá marnost, přesně tak! séla |
| 13. | Vyslyš mou modlitbu, Hospodine, když křičím o pomoc, naslouchej. Nad mými slzami nezůstaň mlčet, poutník a host jsem přece u tebe tak jako všichni moji otcové! <V 39:14> Odvrať svůj pohled, ať se zotavím, dříve než odejdu a nebudu tu víc! |
| ← Psalms (39/150) → |