←  Psalms (37/150)  →
1. Žalm Davidův. Nezlob se kvůli zlosynům, nezáviď těm, kdo křivdu působí -
2. vždyť jako tráva uschnou znenadání, jak jarní zeleň uvadnou!
3. Spoléhej na Hospodina, konej dobro, obývej zemi a žij v bezpečí.
4. V Hospodinu měj svoji rozkoš - on touhy tvého srdce naplní!
5. Hospodinu svěř svoji cestu, doufej v něj a on to učiní:
6. vyvede tvou spravedlnost na denní světlo, tvou nevinu na slunce polední.
7. Zůstávej v klidu před Hospodinem, trpělivě na něj vyčkávej. Nezlob se, když někdo slaví úspěch, když někdo provádí, co si umane.
8. Vyhni se hněvu, zanech zášti, nezlob se, vždyť to jen uškodí.
9. Bídáci přece budou vymýceni, doufající v Hospodina však zemi obdrží.
10. Za malou chvíli ničema zmizí, ohlédneš se po něm, a už tu nebude.
11. Pokorní ale obdrží zemi, rozkoš naleznou v hojnosti pokoje.
12. Ničema proti poctivému kuje pikle, zuby na něj skřípe zuřivě,
13. Hospodin se mu ale směje - vidí, že přichází jeho den!
14. S taseným mečem, s napjatým lukem ničemové napadají chudáky ubohé, aby pobili ty, kdo žijí poctivě.
15. Ten jejich meč je však bodne do srdce, ten jejich luk se rozláme!
16. Lepší je málo, co má spravedlivý, nežli bohatství spousty ničemů.
17. Paže ničemů budou zpřelámány, spravedlivým je ale Hospodin podporou.
18. Hospodin zná dny bezúhonných, jejich dědictví obstojí navěky.
19. V zlých dobách nebudou zahanbeni, v hladových dnech se nasytí.
20. Ničemové však budou zahubeni, Hospodinovi nepřátelé vymizí, jako když trávu z pastviny pohlcuje dým.
21. Ničema dluží a nechce platit, spravedlivý však má soucit a rozdává.
22. Požehnaní od Boha obdrží zemi, vyhnáni však budou ti, jež proklíná.
23. Kroky člověka Hospodin potvrzuje, když jeho cestu schvaluje.
24. I kdyby zakolísal, přece neupadne, Hospodin za ruku drží jej.
25. Býval jsem mlád a už jsem starý, nikdy jsem ale nezažil, že by byl opuštěn spravedlivý a jeho potomci že by žebrali.
26. Stále má soucit a půjčuje druhým, požehnáním jsou i jeho potomci.
27. Odmítej zlo a konej dobro, pak budeš bydlet v zemi navždycky.
28. Hospodin totiž miluje právo, nikdy se nezřekne věrných svých; navěky budou zachováni, potomci ničemů však vymizí.
29. Spravedliví ale obdrží zemi a budou v ní bydlet navždycky.
30. Ústa spravedlivého moudře mluví, jazykem pronáší spravedlivý soud,
31. Zákon svého Boha si nosí v srdci, jeho kroky se nezvrtnou.
32. Ničema na spravedlivého číhá, hledá způsob, jak ho zahubit,
33. Hospodin ho však nenechá v jeho rukách, nedá ho odsoudit v jeho při!
34. Spoléhej na Hospodina a drž se jeho cesty. On tě povýší, abys obdržel zemi, ničemy ale vymýtí, uvidíš!
35. Viděl jsem ničemu hrozné síly, jak rozložitý cedr se rozprostřel.
36. Pominul ale - hle, už není, když jsem ho hledal, nic jsem nenašel!
37. Pohleď na poctivé, všímej si upřímných - budoucnost patří pokojným.
38. Všichni vzpurní však budou vyhlazeni, ničemové nemají žádné vyhlídky!
39. Od Hospodina je záchrana spravedlivých, on je jim silou v čase soužení.
40. Hospodin je jim pomocí a vysvobozením, zachrání je před ničemy, vysvobodí je, vždyť v něho doufají!
←  Psalms (37/150)  →