| ← Psalms (36/150) → |
| 1. | Pro předního zpěváka. Výrok Hospodinova služebníka Davida. |
| 2. | Zvrácenost sídlí v srdci ničemy, na bázeň před Bohem vůbec nehledí! |
| 3. | Dle svého mínění si může lichotit, svou vinu nevnímá, nemá k ní nenávist. |
| 4. | Jeho ústa mluví lstivě a ničemně, konání dobra přestal rozumět. |
| 5. | I na svém lůžku podlost vymýšlí, na cestě nekalosti stojí, zla se neštítí. |
| 6. | Tvá láska, Hospodine, dosahuje k nebi, tvá věrnost sahá k oblakům. |
| 7. | Tvá spravedlnost je jak mohutné hory, tvé zákony jsou hloubka nesmírná - lidem i zvěři, Hospodine, pomáháš! |
| 8. | Tvá láska, Bože, je nad cenné poklady, do stínu tvých křídel se lidé uchýlí! |
| 9. | Hojností tvého domu bývají nasyceni, z rajských potoků je napájíš. |
| 10. | Pramen života je přece u tebe a ve tvém světle světlo vidíme. |
| 11. | Svou lásku rozestři na ty, kdo tě znají, svou spravedlnost na v srdci upřímné. |
| 12. | Ať už nešlape po mně noha pyšných, ruka darebáků ať nepronásleduje mě! <V 36:13> Tam, kde zlosynové padnou, ležet zůstanou, už nevstanou! |
| ← Psalms (36/150) → |