← Psalms (32/150) → |
1. | Poučný žalm Davidův. Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny a jehož hříchy jsou přikryty. |
2. | Blaze člověku, jemuž Hospodin nepočítá provinění a jehož duch je beze lsti! |
3. | Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly, když celé dny jsem naříkal. |
4. | Tvá ruka tížila mě ve dne v noci, z mé mízy stal se letní suchopár. séla |
5. | Svůj hřích jsem však potom doznal tobě, své provinění jsem odhalil. Řekl jsem: "Vyznám Hospodinu své zločiny!" a tys mi odpustil mou vinu a hřích. séla |
6. | Ať k tobě modlí se každý věrný, dokud je čas tě naleznout; potom k nim nedosáhnou ani přívaly mocných vod. |
7. | Ty jsi má skrýše, před úzkostí mě chráníš, vítězným jásotem mě obklopíš! séla |
8. | Teď tě poučím, ukážu ti cestu, po níž jít; radu ti poskytnu, zrak k tobě obrátím: |
9. | "Nebuďte nerozumní jako kůň a mezek, co musí být zkroceni uzdou a ohlávkou, než tě poslechnou." |
10. | Mnoha bolestmi trpí ničemní, doufajícího v Hospodina však láska obklopí. |
11. | Radujte se v Hospodinu, jásejte, spravedliví, vesele prozpěvujte, všichni upřímní! |
← Psalms (32/150) → |