| ← Psalms (31/150) → |
| 1. | Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. |
| 2. | Spoléhám na tebe, Hospodine, kéž nejsem nikdy zahanben, pro svoji spravedlnost zachraň mě! |
| 3. | Nakloň mi prosím ucho své, pospěš mi na pomoc, buď mojí skálou mohutnou, opevněnou tvrzí, mou záchranou! |
| 4. | Jsi přece má skála a má tvrz, pro své jméno mě veď a provázej. |
| 5. | Vyveď mě z pasti, kterou mi nastražili, vždyť jsi mou posilou! |
| 6. | Do tvých rukou svěřuji svého ducha, Hospodine, věrný Bože, vykup mě! |
| 7. | Nesnesu ctitele marných nicotností, mou nadějí je Hospodin. |
| 8. | Jásat a radovat se budu z tvé lásky, že jsi pohlédl na mé trápení, žes poznal mou duši uprostřed úzkosti. |
| 9. | Nevydáš mě napospas mému nepříteli, svobodu daruješ nohám mým! |
| 10. | Smiluj se, Hospodine, je mi tak úzko, zármutkem oči hasnou mi, rovněž má duše, mé útroby! |
| 11. | Můj život stravuje trápení, má léta samé sténání, má síla slábne strádáním, mé údy ochably. |
| 12. | Všem svým protivníkům jsem pro zábavu, pro své sousedy jsem pohromou, i svým přátelům jsem za příšeru, ti, kdo mě potkají, prchají přede mnou! |
| 13. | Padl jsem v zapomnění tak jako mrtvý, rozbitému hrnci se podobám. |
| 14. | Od tolika lidí slyším pomluvy - hrůza ze všech stran! Už se proti mně spolu domlouvají, chtějí mě zbavit života! |
| 15. | Já ale, Hospodine, doufám v tebe, o tobě říkám: "Můj Bůh jsi ty!" |
| 16. | Můj osud v ruce máš, vysvoboď mě z ruky nepřátel, kteří mě stíhají! |
| 17. | Rozjasni svou tvář nad svým služebníkem, pro svoji lásku zachraň mě! |
| 18. | Ať nejsem zahanben, Hospodine, když k tobě zní mé volání! Ať jsou však zahanbeni oni darebáci, do hrobu ať klesnou v mlčení! |
| 19. | Ať už oněmí ty lživé rty - o nevinném mluví tak tvrdě, pyšně a potupně! |
| 20. | Jak veliká je tvá dobrota, kterou jsi zachoval těm, kdo tě ctí! Dokázals ji těm, kdo v tebe doufají, všem lidem na odiv! |
| 21. | Skrýváš je v úkrytu svojí tváře před lidskou hrubostí, chováš je v bezpečí svého stanu před hádavými jazyky. |
| 22. | Požehnán buď Hospodin - svou úžasnou lásku ke mně projevil, když jsem byl ve městě obklíčen. |
| 23. | Tehdy jsem řekl ve svém rozrušení: "Od očí tvých jsem zavržen!" Ty jsi však vyslyšel moje prosby, když k tobě volal jsem. |
| 24. | Milujte Hospodina všichni jeho zbožní, Hospodin své věrné ochrání! Bohatě ale odplatí těm, kdo se pyšně chovají. <V 31:25> Buďte silní a v srdci stateční, všichni, jichž nadějí je Hospodin! |
| ← Psalms (31/150) → |