← Psalms (30/150) → |
1. | Žalm Davidův. Píseň k posvěcení chrámu. |
2. | Vyvyšovat tě budu, Hospodine, tys mě pozdvihl, nenechal jsi mé nepřátele jásat nade mnou! |
3. | Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal a tys mě uzdravil. |
4. | Hospodine, duši mou jsi z hrobu vyvedl, oživil jsi mě, abych do jámy nepadl! |
5. | Zpívejte Hospodinu, jeho věrní, chvalte památku jeho svatosti! |
6. | Jeho hněv trvá jen pouhou chvíli, jeho přízeň však celý život provází. Večerní pláč zůstává přes noc, ráno jej ale střídá jásání! |
7. | Když se mi dařilo, říkával jsem si: "Mně se nikdy nic nestane!" |
8. | Ve své přízni, Hospodine, jsi mě jak horu pevně postavil, když jsi pak ale svou tvář skryl, byl jsem vyděšen! |
9. | K tobě, Hospodine, volám, tebe, Pane můj, prosím o milost. |
10. | Čemu prospěje prolití mé krve? K čemu to bude, když padnu do jámy? Bude snad prach tebe oslavovat? Bude snad vyprávět o tvé věrnosti? |
11. | Slyš, Hospodine, smiluj se nade mnou, prosím, Hospodine, buď můj pomocník! |
12. | Ty jsi obrátil můj nářek v tanec, svlékls mi pytlovinu, oděls mě radostí! <V 30:13> Proto ti ze srdce zpívám bez ustání, Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky! |
← Psalms (30/150) → |