| ← Psalms (27/150) → |
| 1. | Žalm Davidův. Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se měl bát? Hospodin je síla mého života, z koho bych měl mít strach? |
| 2. | Když na mě útokem táhnou bídáci, aby mé tělo zhltali, moji nepřátelé a mí protivníci sami vrávorají a padají. |
| 3. | I když se proti mně vojsko utáboří, mé srdce se toho neleká; i kdyby proti mně vypukla válka, i tehdy se budu spoléhat. |
| 4. | Žádal jsem Hospodina o jediné, po tom jsem toužit nikdy nepřestal: Abych směl zůstávat v jeho domě po všechny dny svého života, abych se kochal v Hospodinově kráse a v jeho chrámě jej hledal. |
| 5. | Neboť mě skryje ve svém příbytku, když nastane zlý den, schová mě ve skrýši svého stanu a na skálu mě vyzdvihne. |
| 6. | Tehdy má hlava bude vyvýšena nad mé nepřátele ze všech stran; v jeho stanu budu s jásotem obětovat, Hospodinu budu zpívat a hrát! |
| 7. | Slyš mě, Hospodine, hlasitě volám, smiluj se nade mnou, vyslyš mě. |
| 8. | O tobě přemítá mé srdce, že říkáš: "Hledejte mou tvář!" Tvou tvář tedy hledám, Hospodine, |
| 9. | neskrývej přede mnou svou tvář! Svého služebníka v hněvu neodmítej, býval jsi přece mou pomocí! Nenechávej mě a neopouštěj, Bože mé záchrany! |
| 10. | Můj otec i matka mě sice opustili, Hospodin mě ale k sobě přivine. |
| 11. | Ukaž mi, Hospodine, cestu svou, kvůli mým nepřátelům veď mě stezkou srovnanou! |
| 12. | Nevydej mě prosím zvůli mých nepřátel - povstali proti mně lživí svědkové a krutě obviňují mě! |
| 13. | Kéž mohu věřit, že na zemi mezi živými uvidím, jak dobrý je Hospodin! |
| 14. | Spoléhej na Hospodina, buď statečný a on tě posilní. Spoléhej na Hospodina! |
| ← Psalms (27/150) → |