| ← Psalms (25/150) → |
| 1. | Žalm Davidův. K tobě, Hospodine, svou duši pozvedám, |
| 2. | v tebe, Bože můj, skládám naději. Dej, ať se zahanbení nedočkám, ať nade mnou nejásají moji soupeři! |
| 3. | Žádný, kdo v tebe doufá, se hanby nedočká, zahanbeni však budou zrádci nicotní! |
| 4. | Ukaž mi, Hospodine, cesty své, svým stezkám nauč mě. |
| 5. | Veď mě a uč mě pravdě své, vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce, na tebe spoléhám každý den! |
| 6. | Pamatuj, Hospodine, na soucit svůj a na svou lásku, která je od věků. |
| 7. | Nepřipomínej hříchy mých mladých dnů, ve své lásce však na mě pamatuj, Hospodine, pro svoji dobrotu! |
| 8. | Dobrý a přímý je Hospodin, hříšníkům cestu zjevuje. |
| 9. | Ke spravedlnosti vede ponížené, ponížené učí cestě své. |
| 10. | Hospodinovy stezky jsou vždy laskavé a věrné těm, kdo plní jeho smlouvu a jeho zákony. |
| 11. | Pro jméno své, Hospodine, mou hroznou vinu odpusť mi! |
| 12. | Kterýkoli člověk Hospodina ctí, tomu ukáže cestu, již má si vyvolit. |
| 13. | Takový prožije svůj život šťastně, jeho potomstvo zdědí zem. |
| 14. | Hospodin důvěřuje těm, kdo jej ctí, jeho smlouva jim dává poznání. |
| 15. | K Hospodinu stále mé oči hledí, on moje nohy z pasti vyprostí! |
| 16. | Smiluj se, prosím, na mě pohlédni, vždyť jsem tak sám, tak ztrápený! |
| 17. | Zbav mě soužení, jež v srdci nosím si, vysvoboď mě z mých úzkostí! |
| 18. | Hleď na mou bídu, na mé trápení, všechny mé hříchy odpusť mi. |
| 19. | Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak prudkou nenávistí nenávidí mě! |
| 20. | Opatruj mou duši, zachraň mě, k tobě se utíkám, kéž nejsem zahanben! |
| 21. | Poctivost a přímost kéž střeží mě, vždyť ty, Hospodine, jsi má naděje! |
| 22. | Bože, vykup Izrael ze všech jeho soužení! |
| ← Psalms (25/150) → |