←  Psalms (19/150)  →

---

1.

Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.

2.

Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha.

3.

Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání.

4.

Není slov a není řeči, kde by jejich hlas zůstal neslyšen;

5.

jejich zvuk ozývá se celou zemí, do krajů světa doléhá jejich zvěst. Bůh stan postavil slunci v nebesích

6.

a ono jak ženich vychází z komnaty, jak hrdina dychtící na cestu vyrazit.

7.

Vychází na jednom konci nebe, k druhému konci míří obloukem, před jeho žárem se nikdo neskryje.

8.

Hospodinův Zákon je dokonalý, život do duše navrací. Hospodinova svědectví jsou věrná, i prosté činí moudrými.

9.

Hospodinova pravidla jsou poctivá, srdce naplňují radostí. Hospodinovo přikázání je ryzí, oči člověku rozzáří.

10.

Úcta k Hospodinu je čistá, obstojí navěky. Hospodinova nařízení jsou pravá, plná spravedlnosti,

11.

nad zlato vzácnější, nad zlato nejčistší, nad med nejsladší, nad med z pláství kanoucí.

12.

Poučením jsou pro tvého služebníka, v jejich dodržování je hojná odplata.

13.

Kdo ale rozpozná vlastní poblouzení? Od skrytých hříchů mě očisti!

14.

Zbav svého služebníka i těch úmyslných, nikdy ať nade mnou nepanují! Pak budu bezúhonný a nevinný, své veliké viny zbavený. <V 19:15> Slova v mých ústech, v mém srdci myšlení kéž se ti, Hospodine, zalíbí - skálo má, můj Vykupiteli!

---

←  Psalms (19/150)  →