Psalms (19/150)  

1. Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2. Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha.
3. Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání.
4. Není slov a není řeči, kde by jejich hlas zůstal neslyšen;
5. jejich zvuk ozývá se celou zemí, do krajů světa doléhá jejich zvěst. Bůh stan postavil slunci v nebesích
6. a ono jak ženich vychází z komnaty, jak hrdina dychtící na cestu vyrazit.
7. Vychází na jednom konci nebe, k druhému konci míří obloukem, před jeho žárem se nikdo neskryje.
8. Hospodinův Zákon je dokonalý, život do duše navrací. Hospodinova svědectví jsou věrná, i prosté činí moudrými.
9. Hospodinova pravidla jsou poctivá, srdce naplňují radostí. Hospodinovo přikázání je ryzí, oči člověku rozzáří.
10. Úcta k Hospodinu je čistá, obstojí navěky. Hospodinova nařízení jsou pravá, plná spravedlnosti,
11. nad zlato vzácnější, nad zlato nejčistší, nad med nejsladší, nad med z pláství kanoucí.
12. Poučením jsou pro tvého služebníka, v jejich dodržování je hojná odplata.
13. Kdo ale rozpozná vlastní poblouzení? Od skrytých hříchů mě očisti!
14. Zbav svého služebníka i těch úmyslných, nikdy ať nade mnou nepanují! Pak budu bezúhonný a nevinný, své veliké viny zbavený. <V 19:15> Slova v mých ústech, v mém srdci myšlení kéž se ti, Hospodine, zalíbí - skálo má, můj Vykupiteli!

  Psalms (19/150)