| ← Psalms (132/150) → |
| 1. | Poutní píseň. Pamatuj, Hospodine, na Davida i na všechno, co podstoupil - |
| 2. | na to, co Hospodinu přísahal, když Mocnému Jákobovu složil slib: |
| 3. | "Jistěže nevejdu do svého domu, na svoje lůžko nelehnu, |
| 4. | svým očím nedovolím usnout, svým víčkům nedám poklesnout, |
| 5. | dokud nenajdu domov Hospodinu, příbytek Jákobovu Mocnému." |
| 6. | O jeho Truhle jsme v Efratě slyšeli, nalezli jsme ji v kraji Jearim. |
| 7. | K jeho příbytku pojďme již, klaňme se u jeho podnoží! |
| 8. | "Povstaň, Hospodine, ke svému spočinutí, společně s Truhlou síly tvé! |
| 9. | Tví kněží ať jsou spravedlností oblečeni, tvoji věrní ať jásají! |
| 10. | Pro Davida, služebníka svého, neodmítej svého pomazaného!" |
| 11. | Hospodin Davidovi věrně přísahal co nechce nikdy odvolat: "Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn. |
| 12. | Když tvoji synové mou smlouvu zachovají a má svědectví, jimž je vyučím, i jejich synové na věky věků dosednou na tvůj trůn." |
| 13. | Hospodin si přece Sion zvolil, oblíbil si jej za svůj příbytek: |
| 14. | "Zde je mé spočinutí na věčné věky, zde budu přebývat, jak toužil jsem! |
| 15. | Štědře požehnám jeho zásoby, jeho chudé chlebem nasytím, |
| 16. | jeho kněží obléknu spasením, jeho věrní budou jásat radostí! |
| 17. | Zde nechám vyrůst roh Davidův, o svíci svého pomazaného se postarám. |
| 18. | Jeho nepřátele obléknu v hanbu, na jeho hlavě však zazáří koruna." |
| ← Psalms (132/150) → |