| ← Psalms (130/150) → |
| 1. | Poutní píseň. Z hlubin, Hospodine, volám tě, |
| 2. | Pane můj, prosím vyslyš mě, k mým prosbám nakloň uši své! |
| 3. | Budeš-li, Pane, připomínat viny, kdo, Hospodine, obstojí? |
| 4. | Ty jsi však plný odpuštění, aby tě lidé v úctě chovali! |
| 5. | Spoléhám na Hospodina, spoléhám celou duší, v jeho slově skládám naději. |
| 6. | Má duše Pána vyhlíží více než strážní svítání, než strážní svítání! |
| 7. | V Hospodina, Izraeli, skládej naději, vždyť plný lásky je Hospodin, plný ochoty tě vykoupit. |
| 8. | On sám Izraele vykoupí ze všech jeho vin! |
| ← Psalms (130/150) → |