| ← Psalms (12/150) → |
| 1. | Pro předního zpěváka, hlubokým hlasem. Žalm Davidův. |
| 2. | Pomoz, Hospodine! Věrných ubývá, všichni čestní lidé mizí ze světa! |
| 3. | Každý jen druhému pořád lže, úlisné rty mají, srdce falešné! |
| 4. | Ať už Hospodin konečně vymýtí všechny lstivé rty a pyšné jazyky! |
| 5. | Prý: "V našem jazyku je naše síla, máme své rty - kdo je náš pán?!" |
| 6. | Pro útlak chudáků, pro nářek ubožáků již povstanu, praví Hospodin, na pomoc přijdu tomu, kdo je posmíván! |
| 7. | Výroky Hospodinovy jsou výroky čisté, v hliněné peci stříbro tavené, sedmkrát tříbené. |
| 8. | Ty sám, Hospodine, jsi naše stráž, před tímto pokolením nás navždy chraň! <V 12:9> Ničemy se to hemží ze všech stran, nezřízenost se mezi lidmi rozmáhá! |
| ← Psalms (12/150) → |