← Psalms (119/150) → |
1. | Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem! |
2. | Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží, těm, kdo jej celým srdcem hledají, |
3. | těm, kdo se bezpráví nedopouštějí, neboť po jeho cestách kráčejí! |
4. | Ty jsi vydal svá pravidla, aby se svědomitě plnila. |
5. | Kéž jsou mé cesty zpevněny, abych dodržoval tvé zákony! |
6. | Budu-li dbát všech jeho příkazů, zahanben nikdy nebudu. |
7. | Chválit tě budu se srdcem upřímným, tvým spravedlivým soudům když se naučím. |
8. | Tvé zákony chci dodržet - jen prosím neopouštěj mě! |
9. | Jak mladík svou stezku udrží v čistotě? Tak, že tvým slovem řídí se! |
10. | Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě! |
11. | V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešil. |
12. | Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě! |
13. | Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil. |
14. | Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství. |
15. | O tvých pravidlech přemítám, abych na tvoje stezky dbal. |
16. | Tvé zákony jsou mi rozkoší - tvé slovo neztrácím z paměti! |
17. | Dopřej svému služebníku, abych žil, tvé slovo abych naplnil! |
18. | Mé oči otevři, abych uviděl úžasné věci ve tvém Zákoně. |
19. | Na zemi jsem jen cizincem, své příkazy mi neskrývej! |
20. | Mou duši stále stravuje touha po tvých pokynech. |
21. | Okřikuješ pyšné - jsou proklatí, od tvých přikázání zbloudili! |
22. | Zbav mě zahanbení a potupy, vždyť držím se tvých svědectví! |
23. | Vládcové zasedají a pomlouvají mě, tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech. |
24. | Tvá svědectví jsou mi rozkoší - jsou to mí rádci nejbližší! |
25. | Má duše v prachu krčí se, svým slovem prosím obživ mě! |
26. | Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel; o svých zákonech pouč mě. |
27. | Dej mi rozumět cestě svých pravidel, o tvých zázracích abych přemýšlel. |
28. | Má duše smutkem hroutí se, svým slovem prosím zvedni mě! |
29. | Cestu proradnosti odvrať ode mne a obdař mě svým Zákonem. |
30. | Zvolil jsem si cestu věrnosti, tvé pokyny mám stále na mysli. |
31. | Tvých svědectví, Hospodine, držím se, nedej, abych byl zahanben! |
32. | Poběžím cestou tvých příkazů - do srdce dals mi svobodu! |
33. | Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů, abych je střežil jako svou odplatu. |
34. | Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel, ať jsem mu celým srdcem poslušen. |
35. | Veď mě po stezce přikázaní svých, tu jsem si přece oblíbil. |
36. | Nakloň mé srdce ke svým svědectvím namísto lakomství. |
37. | Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem, na své cestě prosím obživ mě! |
38. | Svému služebníku potvrď sliby své, tak, aby lidé ctili tě. |
39. | Zbav mě potupy, z níž mám strach - jak dobrá jsou nařízení tvá! |
40. | Jak toužím po tvých pravidlech - svou spravedlností obživ mě! |
41. | Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupí a tvoje spása, jak jsi zaslíbil! |
42. | Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí, vždyť ve tvém slově skládám naději. |
43. | Nikdy mi neber z úst slova věrnosti, spoléhám přece na tvé pokyny. |
44. | Tvůj Zákon stále plnit chci, navždy a navěky! |
45. | Svobodně budu žít stále dál, neboť jsem vyhledal tvá pravidla. |
46. | Hovořit budu o tvých svědectvích, nebudu zahanben ani před králi. |
47. | Tvá přikázání jsou mi rozkoší - vždyť je miluji! |
48. | K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji, zatímco přemýšlím nad tvými zákony. |
49. | Na slovo svému služebníku vzpomeň si, vždyť jsi mi daroval naději. |
50. | To je mi útěchou v mém trápení, že mě oživuješ svými výroky. |
51. | Pyšní mě zasypali svými posměšky, od tvého Zákona se však nevzdálím. |
52. | V paměti chovám tvé věčné pokyny, těmi se, Hospodine, vždycky utěším. |
53. | Zuřivost mě jímá nad ničemy, kteří tvůj Zákon odmítli. |
54. | Tvé zákony jsou mými písněmi, kdekoli putuji. |
55. | Na tvé jméno vzpomínám po nocích, tvůj Zákon, Hospodine, toužím naplnit. |
56. | Tento úkol mi náleží - abych se řídil tvými pravidly! |
57. | Ty, Hospodine, jsi mým údělem, tvé slovo plnit slíbil jsem. |
58. | O milost prosím tě celým srdcem svým, smiluj se nade mnou, jak jsi zaslíbil! |
59. | Když jsem přemýšlel nad svými cestami, kroky jsem obrátil ke tvým svědectvím. |
60. | Pospíchám, abych se nezpozdil dodržet chci tvé příkazy. |
61. | I když jsem obklopen léčkami ničemů, nezapomínám na Zákon tvůj. |
62. | O půlnoci vstávám a chválím tě za spravedlivé soudy tvé. |
63. | Všem, kdo tě ctí, jsem přítelem, těm, kdo se drží tvých pravidel. |
64. | Tvé lásky, Hospodine, je plná zem - pouč mě prosím o svých zákonech! |
65. | Svému služebníku jsi dobro prokázal, dle slova, jež jsi, Hospodine, dal. |
66. | Uč mě rozumu a dej mi poznání, vždyť věřím přikázáním tvým! |
67. | Než jsem byl pokořen, bloudil jsem, tvých výroků teď ale držím se. |
68. | Dobrý jsi a dobro působíš, nauč mě prosím své zákony. |
69. | I když mě pyšní špiní svojí lží, celým srdcem se řídím tvými pravidly. |
70. | Srdce jim otupěla, jsou samý tuk, mou rozkoší je ale Zákon tvůj. |
71. | Prospělo mi to, že jsem byl pokořen - poučil jsem se o tvých zákonech. |
72. | Zákon tvých úst je pro mě vzácnější než tisíce zlatých a stříbrných! |
73. | Tvé ruce mě učinily a uhnětly, dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy. |
74. | Tví ctitelé ze zaradují, až mě uvidí, tvé slovo je mou nadějí. |
75. | Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím, ve své věrnosti jsi mě pokořil. |
76. | Kéž mě tvá láska prosím potěší, jak jsi to svému služebníku zaslíbil. |
77. | Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil, tvůj Zákon je mi přece rozkoší! |
78. | Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi, zatímco přemýšlím nad tvými příkazy. |
79. | Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí, aby poznali tvá svědectví. |
80. | Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané - tehdy nebudu nikdy zahanben! |
81. | Umírám touhou po tvém spasení, tvé slovo je mou nadějí. |
82. | Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím, ptám se: "Kdy už mě potěšíš?" |
83. | I když jsem jako měch dýmem svraštělý, nezapomínám na tvé zákony. |
84. | Jak dlouho bude žít tvůj služebník? Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš? |
85. | Pyšní mi jámy kopají, ti na tvůj Zákon vůbec nehledí. |
86. | Věrné jsou všechny tvé příkazy; zrádci mě pronásledují, pomoz mi! |
87. | Skoro mě vyhladili ze země, nepustil jsem se však tvých pravidel. |
88. | Ve své lásce prosím obživ mě - svědectví tvých úst chci dodržet! |
89. | Tvé slovo, Hospodine, navěky ukotveno je v nebesích. |
90. | Po všechna pokolení trvá věrnost tvá, zemi jsi založil, a tak zůstává. |
91. | Vše je tu dodnes, jak jsi nařídil, vždyť všechny věci slouží ti. |
92. | Kdyby tvůj Zákon nebyl mou rozkoší, dávno bych zahynul ve svém trápení. |
93. | Tvá pravidla nikdy neztratím z paměti, vždyť právě jimi jsi mě obživil! |
94. | Patřím jen tobě, buď spása má, vždyť vyhledávám tvá pravidla. |
95. | Ničemové na mě číhají, aby mě zabili, zatímco přemýšlím o tvých svědectvích. |
96. | Vidím, že vše dokonalé má své hranice - ve tvém přikázání je však svoboda bez konce! |
97. | Jak velmi tvůj Zákon miluji - celý den o něm přemýšlím! |
98. | Tvé přikázání stále se mnou je, moudřejším nad mé nepřátele činí mě. |
99. | Nad všechny své učitele jsem nabyl moudrosti, protože přemýšlím o tvých svědectvích. |
100. | Rozumnější jsem dokonce nad starce, neboť se držím tvých pravidel. |
101. | Od každé zlé cesty své kroky zdržuji, abych se řídil slovem tvým. |
102. | Od tvých pokynů neodvracím se, vždyť ty sám jsi můj učitel. |
103. | Jak sladce mi chutnají tvé výroky - sladší než med jsou ústům mým! |
104. | Z tvých pravidel jsem se rozumu naučil, a proto nenávidím každou cestu lži. |
105. | Svíce mým krokům je slovo tvé, svítí mi na cestě. |
106. | Co jsem odpřisáhl, to také splním, tvé spravedlivé soudy dodržím. |
107. | Přespříliš jsem byl pokořen, svým slovem, Hospodine, obživ mě! |
108. | Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů a vyuč mě svým pokynům. |
109. | I když můj život stále visí na vlásku, nezapomínám na Zákon tvůj. |
110. | I když mi ničemové nastražili past, neopustil jsem tvá pravidla. |
111. | Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím, naplňují přece mé srdce radostí. |
112. | Rozhodl jsem se plnit tvé zákony - v tom je odplata navěky! |
113. | Nesnáším ty, kdo jsou vrtkaví, tvůj Zákon ale miluji. |
114. | Ty jsi má skrýše a můj štít, tvé slovo je mou nadějí. |
115. | Odstupte ode mě, bídáci, příkazy svého Boha plnit chci! |
116. | Podpírej mě, jak jsi zaslíbil, abych žil, nedej, abych byl zklamán ve své naději! |
117. | Podpoř mě, abych byl zachráněn, k tvým zákonům abych stále hledět směl. |
118. | Odmítáš všechny, kdo opouštějí tvé zákony, vždyť jejich bludy jsou pouhé lži! |
119. | Jak smetí zavrhuješ všechny ničemy na zemi, a proto miluji tvá svědectví. |
120. | Tělo se mi chvěje hrůzou před tebou - v úžasu hledím na tvůj soud! |
121. | Právem a spravedlností řídím se, nevydej mě těm, kdo vydírají mě! |
122. | Zaruč se ve prospěch svého služebníka, ať už mě pyšní přestanou vydírat. |
123. | Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil. |
124. | Se svým služebníkem nalož laskavě, pouč mě prosím o svých zákonech! |
125. | Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník, abych rozuměl tvým svědectvím. |
126. | Čas jednat, Hospodine, už je tu - lidé porušují Zákon tvůj! |
127. | Protože miluji tvé příkazy, jsou mi nad zlato, i to nejčistší. |
128. | Všech tvých pravidel cením si, a proto nenávidím každou cestu lži! |
129. | Tvá svědectví jsou úžasná, to proto je chci zachovat! |
130. | Tvé slovo s sebou světlo přináší, prostým dodává moudrosti. |
131. | S ústy otevřenými vzdychám dychtivě, protože toužím po tvých příkazech! |
132. | Pohlédni na mě, prosím smiluj se dle práva těch, kdo milují jméno tvé. |
133. | Upevni mé kroky ve svých výrocích, ať mě neovládne žádný hřích! |
134. | Vysvoboď mě z lidského bezpráví, abych se řídil tvými pravidly. |
135. | Rozjasni svou tvář nad služebníkem svým, nauč mě prosím svoje zákony. |
136. | Z očí mi slzy proudí potokem - lidé se neřídí tvým Zákonem! |
137. | Spravedlivý jsi, Hospodine, a soudy tvé jsou poctivé. |
138. | Svědectví, která jsi svěřil nám, spravedlivá jsou a zcela pravdivá. |
139. | Až se zalykám samým horlením, že moji protivníci na tvé slovo nedbají. |
140. | Tvé výroky jsou zcela ryzí, já, tvůj služebník, je miluji! |
141. | I když jsem nepatrný, i když jsem pohrdán, nezapomínám na tvá pravidla. |
142. | Tvá spravedlnost navždy obstojí, tvůj Zákon je zcela pravdivý. |
143. | Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší. |
144. | Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví - dej mi porozumění, abych žil! |
145. | Celým srdcem volám, Hospodine, slyš: Chci zachovávat tvé zákony! |
146. | Volám k tobě, prosím zachraň mě, abych tvá svědectví mohl dodržet! |
147. | Před svítáním vstávám s voláním, na tvé slovo čekám s nadějí. |
148. | Oka nezamhouřím, celé noci bdím, abych přemýšlel o tvých výrocích. |
149. | Prosím vyslyš mě v lásce své, dle svého práva, Hospodine, obživ mě! |
150. | Blíží se ti, kdo běží za zvrhlostí, od tvého Zákona se ale vzdalují. |
151. | Ty, Hospodine, blízký jsi; spolehlivé jsou všechny tvé příkazy. |
152. | Odedávna vím o tvých svědectvích, že jsi je potvrdil navěky. |
153. | Hleď na mé trápení a dej mi záchranu, nezapomínám přece na Zákon tvůj. |
154. | Veď moji při a buď mi Zastáncem; jak jsi zaslíbil, prosím obživ mě! |
155. | Ničemové jsou daleko od spásy, neboť se neptají na tvé zákony. |
156. | Veliké je, Hospodine, slitování tvé, dle svého práva prosím obživ mě! |
157. | Mnozí mě pronásledují a sužují, nevzdálím se však od tvých svědectví. |
158. | Pohled na zrádce hnusím si, neboť nedbají na tvé výroky. |
159. | Jak miluji tvá pravidla, Hospodine, hleď, ve své lásce prosím obživ mě! |
160. | Úhrnem tvého slova pravda je, navěky spravedlivé jsou všechny soudy tvé. |
161. | I když mě bezdůvodně honí vládcové, před tvým slovem v srdci chvěji se. |
162. | Ze tvých výroků mám tolik radosti, jako bych našel poklad nejdražší. |
163. | Lež se mi hnusí, nenávidím ji, tvůj Zákon ale miluji! |
164. | Sedmkrát za den chválím tě za spravedlivé soudy tvé. |
165. | Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír, žádné překážky je nesrazí! |
166. | Čekám, Hospodine, na tvé spasení a plním tvé příkazy. |
167. | V duši opatruji tvá svědectví - jak velice je miluji! |
168. | Tvých pravidel a svědectví držím se, ty přece vidíš všechny cesty mé. |
169. | Kéž se mé volání k tobě, Hospodine, přiblíží, dle svého slova rozum daruj mi! |
170. | Kéž má modlitba k tobě dorazí, vysvoboď mě, jak jsi zaslíbil! |
171. | Kéž chvála přetéká z mých rtů - vždyť ty mě učíš svým zákonům. |
172. | Kéž jazyk můj zpívá o tvých výrocích, neboť jsou spravedlivé všechny tvé příkazy. |
173. | Kéž mi pomáhá ruka tvá, vždyť jsem si zvolil tvá pravidla. |
174. | Toužím, Hospodine, po tvém spasení, tvůj Zákon je mi rozkoší! |
175. | Kéž mohu žít, abych tě oslavil, kéž jsou mi pomocí tvé pokyny. |
176. | Jak ovce ztracená jsem zabloudil, hledej mě - jsem tvůj služebník, nezapomínám na tvé příkazy! |
← Psalms (119/150) → |