| ← Psalms (107/150) → |
| 1. | Oslavujte Hospodina - je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky! |
| 2. | Hospodinovi vykoupení ať o tom vyprávějí, že je z nepřátelské moci vykoupil, |
| 3. | že je shromáždil z cizích zemí, z východu i ze západu, ze severu i zámoří! |
| 4. | Bloudili pouští po cestách opuštěných, nemohli najít město k bydlení. |
| 5. | Hladoví byli a trpěli žízní, až umdlévali slabostí. |
| 6. | Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je vysvobodil z jejich úzkostí. |
| 7. | Vedl je po cestě nejpřímější, aby dosáhli města k bydlení. |
| 8. | Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi! |
| 9. | On přece uspokojí duši lačnou, bohatě nasytí toho, kdo hladoví! |
| 10. | Žili v temnotě, ve stínu smrti, ve svém neštěstí sevřeni železy, |
| 11. | neboť se vzpírali výrokům Božím, záměry Nejvyššího pohrdli. |
| 12. | Proto jim zkrušil srdce útrapami, klesali a nebylo pomoci. |
| 13. | Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je zachránil z jejich úzkostí. |
| 14. | Ze tmy je vyvedl, ze stínu smrti, roztrhal jejich řetězy. |
| 15. | Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi! |
| 16. | On přece rozbíjí brány z bronzu, láme železné závory! |
| 17. | Blázni se vydali cestou zvrácenosti a za své viny trpěli. |
| 18. | Veškerý pokrm si ošklivili, až k branám smrti dospěli. |
| 19. | Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je zachránil z jejich úzkostí. |
| 20. | Poslal své slovo a byli uzdraveni, zachránil je od záhuby. |
| 21. | Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi! |
| 22. | Jako oběť ať mu přinášejí chválu, o tom, co učinil, ať zpívají! |
| 23. | Ti, kdo se vydali na moře v lodích, na mocné vody za svým řemeslem, |
| 24. | takoví viděli skutky Hospodinovy, jeho zázraky na hlubině. |
| 25. | Na jeho slovo se strhla bouře, vítr vysoko vlny pozvedal. |
| 26. | Stoupali k nebi, padali do hloubek, hrůzou se rozplynula jejich odvaha. |
| 27. | Jak vratký opilec potáceli se, veškerá zkušenost byla ta tam. |
| 28. | Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je vyvedl z jejich úzkostí. |
| 29. | Proměnil onu bouři v šepot, mořské vlny se zklidnily. |
| 30. | Radovali se, když nastalo ticho, dovedl je k přístavu, po němž toužili. |
| 31. | Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi! |
| 32. | Ať je vyvyšován ve shromáždění lidu, v radě starců ať jej oslaví! |
| 33. | Mohutné řeky obrací v pouště, vodní prameny v suchopár, |
| 34. | úrodnou zemi v solné pláně pro špatnost těch, kdo žili tam. |
| 35. | Pouště zas obrací na jezera, vyprahlou zemi ve vodní prameny. |
| 36. | Usazuje tam ty, kteří hladověli, aby založili město k bydlení. |
| 37. | Oseli pole, vinice vysadili, které pak vydaly hojný užitek. |
| 38. | Žehnal jim tak, že se velmi rozmnožili, před úbytkem chránil jejich dobytek. |
| 39. | Ubývalo jich, když byli poníženi ukrutnou bídou a trápením. |
| 40. | I přední muže vystavil hanbě, nechal je bloudit v pustotě bez cíle. |
| 41. | Z trápení ale vyzvedl ubožáky, jejich rodinu jak ovce rozmnožil. |
| 42. | Poctiví radují se, když to vidí, ústa musejí zavřít všichni zlosyni! |
| 43. | Kdo je moudrý, ať se tohoto drží, o Hospodinově lásce ať přemýšlí! |
| ← Psalms (107/150) → |