← Proverbs (18/31) → |
1. | Samotáři jde jen o vlastní choutky, každou rozumnou radou pohrdne. |
2. | Tupec nijak nestojí o rozumnost - chce jen vyklopit, co má na srdci. |
3. | Kam přijde darebák, přijde i pohrdání, za ním pak hanba a potupa. |
4. | Hluboká voda jsou slova úst některých, zurčící potok, pramen moudrosti. |
5. | Stranit darebákovi jistě není dobré, natožpak nevinného o právo připravit. |
6. | Tupcova ústa spěchají k hádkám, jeho rty po výprasku volají. |
7. | Tupci jsou jeho ústa záhubou, rty jsou mu pastí smrtelnou. |
8. | Pomluvy se tváří jako pamlsky, hluboko do nitra ale padají. |
9. | Kdo při své práci lenoší, od kazisvěta se příliš neliší. |
10. | Hospodinovo jméno je pevnou věží; spravedlivý se uchýlí do jeho bezpečí. |
11. | Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, nepřekonatelnou zdí je v jeho představách. |
12. | Pýcha předchází pád, slávu předchází pokora. |
13. | Kdo odpovídá dřív, než vyslechne, hloupost projevuje k vlastní ostudě. |
14. | Lidský duch dovede unést nemoc, ztrápený duch se však nedá vydržet. |
15. | Rozumné srdce nabývá poznání, moudré uši prahnou po vědění. |
16. | Dar otvírá člověku dveře, i před velikány jej přivede. |
17. | První, kdo líčí spor, se zdá být v právu, příchod druhého jej ale prověří. |
18. | Los dokáže ukončit sváry, i mocné dovede rozsoudit. |
19. | Ukřivděný bratr se uzavře jak město, rozepře působí jako hradní závory. |
20. | Ovocem svých úst si každý naplní břicho, úrodou vlastních rtů se každý nasytí. |
21. | Jazyk má moc nad smrtí i životem, kdo rádi mluví, jedí jeho ovoce. |
22. | Kdo našel manželku, ten našel štěstí, Hospodin jej svou přízní obdařil. |
23. | Chudák poníženě prosí, boháč odpovídá hrubostí. |
24. | Jsou tací přátelé, co jsou jen ke škodě; bližší než bratr je ale ten, který miluje. |
← Proverbs (18/31) → |