←  Proverbs (16/31)  →
1. Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin.
2. Člověk má všechny své cesty za čisté, jeho pohnutky však zkoumá Hospodin.
3. Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní.
4. Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den.
5. Hospodinu je každý nadutec ohavností, trestu neujde, buď si jist.
6. Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu.
7. Když se Hospodinu něčí cesty líbí, i jeho nepřátele s ním nakonec udobří.
8. Lepší je málo se spravedlností než ohromné zisky s bezprávím.
9. Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin.
10. Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu nesmí jeho ústa pochybit.
11. Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil.
12. Páchat zlo je pro krále ohavností - vždyť je to spravedlnost, co drží trůn!
13. Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně.
14. Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji ale utiší.
15. Úsměv na tváři krále znamená život, jeho přízeň - dešťový oblak na jaře!
16. Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost.
17. Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání.
18. Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu.
19. Lepší je sdílet porobu s pokornými nežli se s pyšnými dělit o kořist.
20. Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený!
21. Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností, výřečné rty přesvědčivosti dodají.
22. Pramen života má ten, kdo má rozum, vlastní hloupost je trestem hlupáků.
23. Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa, jeho rtům dodá přesvědčivosti.
24. Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék.
25. Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti.
26. Člověk nádeničí, protože musí, jeho vlastní hlad ho pohání.
27. Ve špíně se hrabe ničema, na jeho rtech jako by oheň plál.
28. Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele.
29. Násilníci i svoje druhy klamou, aby je zlákali na cestu nedobrou.
30. Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost.
31. Korunou krásy jsou šediny - kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží.
32. Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat.
33. Člověk si může házet losem do klína, všechno rozhodování je však od Hospodina.
←  Proverbs (16/31)  →