← Proverbs (13/31) → |
1. | Moudrý syn přijímá otcovo poučení, drzoun však neslyší ani na hrozby. |
2. | Ovocem svých úst se každý hojně nají a duši proradných nasytí násilí. |
3. | Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje, na povídavé rty přijde záhuba. |
4. | Dychtí, ale nic nemá duše pecivála, pracovitý člověk však jenom pokvete. |
5. | Spravedlivý nesnese prolhané řeči, darebák nestydatě šíří puch. |
6. | Spravedlnost chrání poctivého, hříšníka ničí ničemnost. |
7. | Někdo nemá nic, a chová se bohatě, jiný má spoustu peněz, a dělá chuďase. |
8. | Boháč za sebe může dát výkupné, chudák výhrůžky sotva zaslechne. |
9. | Světlo spravedlivých svítí vesele, svíce darebáků uhasne. |
10. | Pýcha vede jen ke sporům, moudří však dají na radu. |
11. | Rychle nabyté jmění se rychle rozuteče, kdo shromažďuje po hrstkách, zbohatne. |
12. | Dlouhé čekání unavuje srdce, naplněná touha je stromem života. |
13. | Kdo pohrdá Slovem, sám sobě škodí, kdo přikázání ctí, bude odměněn. |
14. | Rady moudrého jsou pramen života, z osidel smrti pomohou uniknout. |
15. | Zdravý rozum si získá přízeň, cesta proradných vede k záhubě. |
16. | Rozvážně chová se každý, kdo má rozum, hňup ale roztrušuje samé nesmysly. |
17. | Ničemný vyslanec upadne do neštěstí, spolehlivý posel je jako lék. |
18. | Bída a hanba tomu, kdo odmítá poučení, kdo však na domluvy dá, bude vážený. |
19. | Splněná touha je v duši sladká; tupcům je odporné varovat se zla. |
20. | Kdo chodí s moudrými, bude moudrý, kdo kamarádí s tupci, ztroskotá. |
21. | Hříšníky stíhá neštěstí, spravedlivým je štěstí odměnou. |
22. | Dobrý člověk zanechá dědictví vnukům, hříšníkovo jmění čeká na poctivé. |
23. | Políčko chudých může vydat hojnost potravy, bezpráví je ale může o všechno připravit. |
24. | Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje. |
25. | Spravedlivý se nají do sytosti, břicho ničemů zůstane o hladu. |
← Proverbs (13/31) → |