←  Proverbs (11/31)  →
1. Falešné váhy se Hospodinu hnusí, poctivé závaží jej potěší.
2. Pýchu následuje ostuda, moudrost je tam, kde pokora.
3. Poctivé vodí jejich upřímnost, proradné zničí jejich falešnost.
4. V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí.
5. Spravedlnost srovná cestu nevinnému, vlastní ničemnost srazí ničemu.
6. Spravedlnost zachrání poctivé, vlastní lačnost lapí proradné.
7. Když zemře ničema, hynou naděje v něj složené, spoléhání na jeho sílu se rozplyne.
8. Spravedlivý bude z trápení vysvobozen, na jeho místě se octne darebák.
9. Ústa bezbožných ubližují bližním, spravedlivé zachrání jejich vědění.
10. Když se spravedlivým daří, ve městě je radost, když hynou darebáci, koná se oslava.
11. Požehnáním poctivých se pozvedá město, ústy darebáků bývá bořeno.
12. Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje, rozumný člověk raději pomlčí.
13. Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí, zodpovědný člověk je umí zachovat.
14. Kde schází jasný směr, lid upadá, ve množství rádců je však záchrana.
15. Se zlou se potáže, kdo za cizího ručí, slibům se vyhýbat je vždycky jistější.
16. Půvabná žena dosáhne pocty, hrubiáni dosáhnou bohatství.
17. Laskavý člověk odmění i sám sebe, surovec ani sám sebe nešetří.
18. Pro klamný výdělek darebák dře se, kdo seje spravedlnost, má mzdu trvalou.
19. Spravedlnost jistě k životu vede, honba za špatností ale ke smrti.
20. Zvrhlé povahy se Hospodinu hnusí, kdo žijí bezúhonně, ti jej potěší.
21. Zlý zcela jistě neunikne trestu, símě spravedlivých však vyvázne.
22. Zlatá ozdoba na sviňském rypáku je krásná žena bez špetky rozumu.
23. Touhy spravedlivých vedou jen k dobru, z nadějí darebáků zbude vztek.
24. Někdo rozdává - a ještě bohatne, jiný škudlí až běda - k vlastní chudobě!
25. Štědrý člověk bude jen vzkvétat, kdo jiné svlažuje, sám bude zavlažen.
26. Kdo zadržuje obilí, toho lid zatracuje, požehnání se snáší na toho, kdo je prodává.
27. Kdo hledá dobro, nalezne přízeň, kdo čeká neštěstí, také dočká se.
28. Kdo doufá v bohatství, takový padne, spravedliví ale jak poupě pokvetou.
29. Kdo boří vlastní domov, ten zdědí vítr, hlupák bude sloužit moudrému.
30. Z ovoce spravedlivého je strom života, a kdo je moudrý, ten duše získává.
31. Dojdou-li spravedliví na zemi odplaty, čím spíše ničemové a hříšníci!
←  Proverbs (11/31)  →