←  Philippians (2/4)  →
1. Je-li v Kristu nějaké povzbuzení, nějaké potěšení lásky, nějaké společenství Ducha, nějaký soucit a milosrdenství,
2. pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl.
3. Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe.
4. Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých.
5. Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš:
6. Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval.
7. Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.
8. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti - k smrti na kříži!
9. Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval,
10. aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí
11. a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.
12. Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, když jsem byl s vámi, buďte mnohem spíše poslušní i teď, když jsem pryč. S posvátnou úctou uvádějte svou spásu ve skutek.
13. Bůh sám totiž ve vás působí, abyste nejen chtěli, ale i dělali, co se mu líbí!
14. Všechno dělejte bez reptání a dohadování,
15. abyste byli nezkažení a nevinní jako neposkvrněné Boží děti uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, ve kterém záříte jako světla ve světě.
16. Pevně se držte Slova života, abych v Kristův den mohl být hrdý, že můj běh a moje námaha nebyly zbytečné.
17. Mám-li však svou oběť a službu Bohu, totiž vaši víru, skropit svou krví, raduji se - raduji se s vámi všemi.
18. Stejně tak se radujte i vy - radujte se se mnou.
19. Mám v Pánu Ježíši naději, že k vám brzy budu moci poslat Timotea, abych se také já potěšil zprávami o vás.
20. Nemám nikoho, jako je on, kdo by měl o vás tak opravdovou starost.
21. Všichni si totiž hledí jen svého, a ne toho, co je Ježíše Krista.
22. O něm ale víte, jak se osvědčil: pomáhal mi ve službě evangelia jako syn otci.
23. Doufám, že ho k vám pošlu, jakmile se dozvím, co se mnou bude.
24. Spoléhám ovšem v Pánu na to, že k vám brzy přijdu i sám.
25. Mezitím však pokládám za potřebné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste ke mně vyslali, aby se staral o mé potřeby.
26. Tesknil po vás všech a trápil se, že jste se doslechli o jeho nemoci.
27. Ano, byl nemocný až na smrt, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
28. Posílám ho bezodkladně; vám udělá radost, že ho zase uvidíte, a mně se uleví.
29. Přivítejte ho v Pánu s patřičnou radostí a takových, jako je on, si važte.
30. Vždyť málem umřel pro Kristovo dílo; dal v sázku vlastní život, aby mi posloužil za vás za všechny.
←  Philippians (2/4)  →