Numbers (20/36)

← Numbers (20/36) →

Celá izraelská obec dorazila v prvním měsíci na poušť Cin. Lid pobýval v Kádeši. Tam zemřela Miriam a tam byla pochována.

Obci tam ale chyběla voda, a tak se srotili proti Mojžíšovi a Áronovi

a lid se pustil s Mojžíšem do sváru. "Ó, proč jsme nezemřeli, když naši bratři umírali před Hospodinem!"

volali. "Proč jste zavedli Hospodinovo shromáždění sem do pouště? Abychom tu my i náš dobytek zemřeli?

Proč jste nás odvedli z Egypta? Abyste nás přivedli na toto bídné místo? Tohle není místo pro obilí, fíky, víno ani granátová jablka! Není tu ani voda k pití!"

Mojžíš tedy s Áronem odešel od shromáždění ke vchodu do Stanu setkávání. Padli na tvář a vtom se jim ukázala Hospodinova sláva.

Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

"Vezmi hůl a spolu se svým bratrem Áronem shromáždi obec. Před jejich očima řeknete skále, ať vydá vodu. Vyvedeš jim vodu ze skály, aby obec i dobytek měli co pít."

Mojžíš tedy podle jeho rozkazu vzal hůl, která byla před Hospodinem.

10.

Spolu s Áronem pak svolal shromáždění před skálu. Řekl jim: "Nuže, slyšte, vy buřiči - máme vám z této skály vyvést vodu?"

11.

Nato se Mojžíš rozpřáhl a dvakrát udeřil holí do skály. Vytrysklo z ní tolik vody, že se napila obec i jejich dobytek.

12.

Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!"

13.

To je ta Mej-meriba, Voda sváru, kde se synové Izraele svářili s Hospodinem a Hospodin jim prokázal svou svatost.

14.

Mojžíš z Kádeše vyslal posly k edomskému králi se slovy: "Toto praví tvůj bratr Izrael: Jistě víš o všech útrapách, které nás potkaly.

15.

Naši otcové sestoupili do Egypta a v té zemi jsme dlouho bydleli. Egypťané ale s námi a s našimi otci začali nakládat zle.

16.

Volali jsme tedy k Hospodinu a vyslyšel nás, poslal svého anděla a vyvedl nás z Egypta. Hle, nyní jsme ve městě Kádeš u hranic tvého území.

17.

Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepůjdeme přes pole ani vinice, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou a neodbočíme napravo ani nalevo, dokud nepřejdeme tvé území."

18.

Edom však řekl: "Neprojdeš mou zem. Jinak proti tobě vytáhnu s mečem!"

19.

Synové Izraele mu odpověděli: "Půjdeme po silnici. Kdybychom se my nebo náš dobytek napili tvé vody, zaplatíme ji. Nejde o nic víc, chceme jen pěšky projít."

20.

Edom však řekl: "Neprojdeš!" a vytáhl proti nim s velikým a mocným vojskem.

21.

Edom odepřel Izraeli průchod svým územím, a tak jej Izrael musel obejít.

22.

Celá izraelská obec vytáhla z Kádeše a dorazila k hoře Hór.

23.

Na hoře Hór u hranic edomské země řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi:

24.

"Áron bude připojen ke svému lidu. Nevejde do země, kterou dávám synům Izraele, protože jste se u Mej-meriby vzepřeli mému příkazu.

25.

Vezmi Árona i jeho syna Eleazara a vyveď je na horu Hór.

26.

Svlékni Áronovi roucho a obleč je jeho synu Eleazarovi. Áron pak bude připojen ke svému lidu - zemře tam."

27.

Mojžíš tedy učinil, jak mu Hospodin přikázal; před očima celé obce vystoupili na horu Hór.

28.

Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl je jeho synu Eleazarovi. Tam, na vrcholu hory, pak Áron zemřel a Mojžíš sestoupil z hory s Eleazarem.

29.

Když celá obec viděla, že Áron zemřel, celý dům Izraele ho oplakával po třicet dní.

← Numbers (20/36) →